Brífink premiéra po prvním dnu červnové Evropské rady, 28. června 2012

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já začnu tím, že se v tuto chvíli opět prokazuje jedna z výhod, že jsme mimo eurozónu, protože neeurozónní země jdou spát a eurozóna dále jedná.

Dotaz: No a není to naopak škoda, protože nebudeme teďka u toho klíčového a o čem se vlastně na té eurozóně jedná?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Budou se probírat především problémy, jako je problém španělských bank a podobně. Tyto konkrétní záležitosti, které se týkají fungování eurozóny.

Dotaz: Italský a španělský premiér údajně požadují nějaké kroky, které by snížily výnosy z italských a španělských dluhopisů, o čemž má tedy zřejmě jednat eurozóna. Jste nějak informováni o tom, nebo můžete nastínit, co konkrétně by to mohlo být?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak je tam několik možností, ale je to právě výsledkem dalších jednání. Tradiční způsob je například výkup prostřednictvím Evropské centrální banky.

Dotaz: Nicméně Španělé kvůli tomu blokují, jestli jsme tedy tomu správně rozuměli, vlastně přírůstový pakt. Je to tak nebo ne? Protože ty vyjádření na hlavní tiskové konferenci byly trošku protichůdné.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak byla to prohlášení, že ne všichni se na tom shodují. Všimněte si, prosím, že někdo se hned automaticky nepřidá, že se to nepovažuje za žádnou záškodnickou proti-evropskou činnost. Takže bylo dobře si to připomenout, i když to někdy byla zase Česká republika. Podle mého názoru se podaří nejpozději zítra dosáhnout rozumného kompromisu.

Dotaz: Vy jste mluvil o tom, že standardní metodou jsou nákupy ze strany Evropské centrální banky. V evropské krizi standardní. Nicméně Evropská centrální banka je nezávislá, nepřijímá instrukce od summitu. Takže co jiného by mohlo nastat? Mohl by záchranný fond eurozóny přímo vykupovat ty dluhopisy, nebo jedná se třeba i o tom, že by mohl nakupovat na primárním trhu přímo?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Je tam, jak jsem řekl, několik možností. Která z nich se zvolí, bude záležet samozřejmě i na právním výkladu a i konkrétních ekonomických možnostech.

Dotaz: A pane premiére, vy jste tady chtěl prezentovat zájmy České republiky z hlediska možného přenosu dohledu nad bankami na evropskou úroveň. Byla o tom nějaká konkrétnější debata a případně s jakými ohlasy se to setkalo?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Byla. Tento problém jsem vznesl, upozornil jsem na to, že jsou tady členské země, jako je Česká republika, kde 95 % bankovního trhu je v rukou zahraničních matek českých bank a shodou okolností prakticky všechny klíčové mají sídlo v členských zemích eurozóny. Čili jak by vypadala ta regulace. Vztahovala by se na ně regulace patřící pro eurozónu na ty dcery nebo ne? Myslím si, že tento problém je vnímán, protože naopak zase u starých členských zemí eurozóny je zase drtivá většina jejich bankovního sektoru v jejich vlastních rukou. Ty banky mají zpravidla domácí Dominici. Takže tato vize je vnímaná a o těchto věcech se bude dál jednat.

Dotaz: Jak myslíte, že ten summit dopadne, aby tomu diváci rozuměli jednoduše, co z toho vzejde, jak to vypadá teď?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: My jsme vždycky varovali před tím, aby byla před summitem vzbuzována velká očekávání, protože přestože v Evropě neznají Járu Cimrmana, tak zpravidla platí, že po velkém očekávání následuje velké zklamání. A my jsme přesvědčeni, že se má jít spíše cestou pragmaticky stanovených cílů, které lze dohodnout a realizovat tady a teď. Takže uměřenost podle mého názoru bude lepší. Na druhou stranu já jsem přesvědčen, že se podaří dosáhnout konečné dohody.

Dotaz: Nicméně, pane premiére, co říkáte na to, ten přírůstový pakt vlastně neobsahuje zmínku o navýšení kapitálu EIB. De facto nic nového. Je to jakási úlitba Francoisovi Rollandovi a přesto se Evropská unie, která chce utišit svým jasným a razantním postojem finanční trhy, není schopna na něm, ač to vypadá, že je to relativně jednoduchá věc, dohodnout. Jak hodnotíte tady to a jaký myslíte, že to signál vyšle právě na finanční trhy?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Platí, že celý ten balík, který je představován a který má podpořit růst, navíc představuje všeho všudy jedno procento hrubého domácího produktu celé Evropské unie. Čili ten praktický dopad do reálné ekonomiky je spíše symbolický, nebo symbolicko-psychologický. Je skutečností, že celá řada dohod na evropské úrovni je prostě výsledkem kompromisu a vzájemných ústupků a toto je ten případ, to je potřeba si říct otevřeně. To znamená reálný dopad do reálné ekonomiky je velmi omezený a hlavní smysl tohoto kroku je, že je to politický kompromis.

Dotaz: Pane premiére, neexistuje možnost, že by něco z těch peněz doteklo k nám například?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Samozřejmě že existuje, protože například navýšení kapitálu Evropské investiční banky by mohlo vést i k tomu, že právě Česká republika, malé a střední firmy v České republice, by si mohly sáhnout na tyto prostředky.

Dotaz: Všichni novináři sledovali ten zápas Itálie - Německo. Když tam byli evropští státníci a leadeři, také jste tam měli zprávy, jak to probíhalo, ten zápas? A jestli ano, komentoval to třeba někdo? Byl tam odlehčený okamžik?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: No tak jak kdo. Když někdo prohrává, tak třeba moc odlehčený okamžik to pro něj není. Samozřejmě že ty zprávy tam byly. V podstatě tam byl i přenos. Dneska na tabletu můžete sledovat prakticky všechno.

Dotaz: Takže Angela Merkelová byla smutná v průběhu jednání?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To bych neřekl. Tak určitě každý, kdo to sledoval, tak to nějakým způsobem prožíval. Někdo více a někdo méně.

Dotaz: Komu jste fandil vy?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já se skoro bojím to říci. Já jsem fandil nevím proč Německu.