Centrální registr zákona o střetu zájmů

Centrální registr zákona o střetu zájmů

Úřad vlády ČR se stal od 1.9.2017 dle ust. § 14a odst. 2 zákona o střetu zájmů (ve znění účinném od 1.9.2017) spolupracujícím orgánem Ministerstva spravedlnosti při shromažďování údajů do Centrálního registru oznámení. Úřad vlády ČR od 1.9.2017 není  evidenčním orgánem, ale orgánem podpůrným – jeho úlohou je identifikovat a zapisovat veřejné funkcionáře náležející do oboru jeho působnosti.

Dle předchozí právní úpravy zákona č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů, ve znění účinném do 31.8.2017 byl Úřad vlády ČR jako evidenční orgán dle ust. § 14 odst. 1 c) zákona o střetu zájmů povinen vést registr oznámení.                     

Úřad vlády ČR jako evidenční orgán přijímal a vedl evidenci oznámení učiněných podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů, uchovával žádosti podané příslušnému evidenčnímu orgánu a to po dobu 5 let ode dne podání žádosti, uchovával oznámení podané příslušnému evidenčnímu orgánu a to po dobu 5 let ode dne skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře, dohlížel nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení a vyžadoval doplnění těchto údajů, přijímal podněty veřejnosti podle § 13 odst. 6, poskytoval doklady orgánu příslušnému o věci jednat, ověřoval žádosti a uděloval uživatelské jméno přístupové heslo k nahlížení do registru v elektronické podobě na centrální adrese prostřednictvím veřejné datové sítě.

Novelou zákona o střetu zájmů, která byla vyhlášena jako zákon č. 14/2017 Sb., s účinností od 1.9.2017 došlo ke změně, kdy byl zřízen Centrální registr oznámení, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti ČR (ust. § 13 zákona o střetu zájmů účinného od 1.9.2017). Od 1.9.2017 dle § 14 zákona o střetu zájmů je Ministerstvo spravedlnosti evidenčním orgánem. Jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. f), je evidenčním orgánem Nejvyšší soud.

U oznámení veřejných funkcionářů a žádostí o nahlížení podaných do 31.8.2017 nedochází k jejich plošnému nahrávání do Centrálního registru oznámení. Tyto oznámení a žádosti nadále uchovává Úřad vlády ČR dle Čl. II odst. 8 zákona č. 14/2017 Sb. (novela zákona o střetu zájmů).

Ministerstvo spravedlnosti od 1.9.2017 vykonává evidenční a kontrolní činnost dle ust. § 14 odst. 2 zákona o střetu zájmů jakožto ústřední správní úřad pro oblast střetu zájmů.

Centrální registr oznámení obsahuje úplnou evidenci všech oznámení podaných veřejnými funkcionáři podle § 9 až §11 a § 12 odst. 4 zákona o střetu zájmů od 1.9.2017. Tato oznámení mají dle dikce tohoto zákona podobu elektronických dokumentů a Ministerstvo spravedlnosti je uchovává po dobu 5 let od skončení výkonu funkce daného veřejného funkcionáře. Registr obsahuje oznámení o jiných vykonávaných činnostech, oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce a oznámení o příjmech, darech a závazcích podávaných veřejnými funkcionáři podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.

 

Veřejný funkcionář

Zákon o střetu zájmů definuje veřejné funkcionáře v ust. § 2.

Veřejný funkcionář je povinen se zdržet každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Dojde-li ke střetu řádného výkonu funkce ve veřejném zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit.

Pro účely zákona o střetu zájmů se veřejným funkcionářem konkrétně rozumí následující osoby:

1. veřejní funkcionáři podle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů - člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády - na tyto osoby dopadají povinnosti podle tohoto zákona, včetně povinnosti podávat oznámení vždy;
2. veřejní funkcionáři podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů - vedoucí organizační složky státu, vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu v organizační složce státu, s výjimkou zpravodajské služby, nebo představený podle zákona o státní službě, nejde-li o vedoucího oddělení nebo o příslušníka zpravodajské služby - na tyto osoby se povinnosti podle tohoto zákona vztahují vždy – zejména povinnost upřednostňovat veřejný zájem před zájmy osobními včetně zákazu ohrozit veřejný zájem (§ 3 zákona o střetu zájmů).

Povinnost podávat oznámení se na takovou osobu vztahuje pouze tehdy, jestliže v rámci výkonu činnosti (veřejné funkce) zároveň splňuje některou z následujících podmínek:

• je oprávněna nakládat s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč;
• bezprostředně se podílí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky;
• rozhoduje ve správním řízení, s výjimkou blokového řízení;
• podílí se na vedení trestního stíhání.

 

Veřejní funkcionáři mají mimo jiné jednu důležitou povinnost a to podávat formou čestného prohlášení oznámení o:

• činnostech (§ 9 zákona o střetu zájmů);
• majetku (§ 10 zákona o střetu zájmů);
• příjmech a závazcích (§ 11 zákon o střetu zájmů).

 

Tuto povinnost mají ve formě vstupního, průběžného a výstupního oznámení. Veřejný funkcionář je povinen výše uvedená oznámení činit i tehdy, jestliže nedojde
ke skutečnostem, které jsou uvedeny v § 9 až § 11 zákona o střetu zájmů (jde o tzv. negativní oznámení).

 

Zápis do registru

Veřejné funkcionáře do Centrálního registru oznámení, který vede Ministerstvo spravedlnosti, zapisují tzv. podpůrné orgány, tj. orgány vyjmenované v § 14a odst. 2 zákona o střetu zájmů (Úřad vlády České republiky). Jednotlivé veřejné funkcionáře identifikuje a zapíše do Centrálního registru oznámení ten podpůrný orgán, v oboru jehož působnosti veřejní funkcionáři vykonávají svou funkci, a to do 15 dnů ode dne zahájení / ukončení výkonu funkce.  

Při zápisu podpůrný orgán veřejného funkcionáře identifikuje jeho jménem a příjmením, datem a místem jeho narození, organizací, ve které veřejný funkcionář působí, funkcí, kterou v této organizaci zastává, a datem zahájení resp. ukončení výkonu funkce. V případě, že veřejný funkcionář funkci ukončí, má podpůrný orgán povinnost do Centrálního registru oznámení zapsat, že k této skutečnosti došlo a to do 15 dnů ode dne, kdy k ní dojde.

Podpůrné orgány mají dále povinnost po provedeném zápisu do Centrálního registru oznámení neprodleně veřejného funkcionáře o tomto zápisu informovat, jakož ho informovat i o jeho povinnosti podat v zákonné lhůtě příslušné oznámení (vstupní nebo výstupní). Pro účely podávání oznámení podpůrné orgány pří zápisu vygenerují a následně veřejnému funkcionáři přidělí jeho uživatelské jméno a heslo pro přihlášení do Centrálního registru oznámení, a to na základě žádosti veřejného funkcionáře, nebo i bez ní.

Veškerá oznámení veřejný funkcionář (resp. osoba, která byla veřejným funkcionářem) podává přímo prostřednictvím Centrálního registru oznámení na jednoduchém webovém formuláři, případně prostřednictvím portálu veřejné správy datovou zprávou Rozsah oznamovaných skutečností je specifikován ve zvláštní části.

Další důležité informace k problematice střetu zájmů naleznete na stránkách Ministerstva spravedlnosti v záložce Střet zájmů.

https://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=6783&d=354870

 

Nahlížení do registrů stran veřejnosti

Na oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů může veřejnost nahlížet prostřednictvím veřejně datové sítě (internetu) bez dalšího (viz odkaz https://cro.justice.cz/).

Na oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů může veřejnost nahlížet až po předchozí žádosti adresované Ministerstvu spravedlnosti ČR (žádost musí obsahovat náležitosti vypočtené v § 13 odst. 4 zákona o střetu zájmů).

Dle ust. § 13 odst. 6 zákona o střetu zájmů platného od 1.9.2017 má každý právo sdělit evidenčnímu orgánu – Ministerstvu spravedlnosti ČR - skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v registru oznámení. Evidenční orgán do 30 dnů ode dne obdržení sdělení oznámí tomu, kdo sdělení podal, jak bylo s jeho sdělením naloženo.

Poznámka: V případě, že Ministerstvo spravedlnosti dospěje k závěru, že je dána podstatná disproporce mezi majetkovými hodnotami nabytými veřejným funkcionářem v průběhu výkonu funkce a jeho příjmy, předá věc Finanční správě k dalšímu postupu podle § 38x a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že Ministerstvo spravedlnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, oznámí je v souladu s § 8 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů, státnímu zástupci nebo policejním orgánům.