Dílčí metodiky pro hodnocení dopadů regulace jako metodický podpůrný nástroj k Obecným zásadám RIA

V rámci projektu „Vytvoření podmínek pro systematické zkvalitňování procesu hodnocení dopadů regulace (RIA)" spolufinancovaného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost byly v rámci klíčové aktivity Tvorba metodik pro vyhodnocování dílčích dopadů zpracovány čtyři doprovodné metodiky k Obecným zásadám RIA:

• Metodika hodnocení dopadů regulace na malé a střední podniky
• Metodika hodnocení dopadů regulace na konkurenceschopnost
• Metodika hodnocení rizik v rámci hodnocení dopadů regulace (RIA)
• Metodika hodnocení dopadů regulace na administrativní zátěž občanů, včetně dopadů na soukromí

Metodiky byly vytvořeny jako podpůrné metodické nástroje pro ústřední správní úřady v rámci zpracovávání hodnocení dopadů a jsou tematicky zaměřeny na vybrané specifické oblasti hodnocení dopadů. Jedná se jak o významné dopady z hlediska velikosti segmentu dotčených subjektů (malé a střední podniky, občané a orgány veřejné správy), tak i z hlediska celkového objemu při posuzování jednotlivých opatření (konkurenceschopnost). Zvláštní oblastí je samotná analýza rizik. Správná analýza problému a určení příčin tohoto problému je klíčovým předpokladem pro následnou správnou identifikaci cílů nápravných opatření a rovněž pro vyvarování se nezamýšlených dopadů.

V červnu roku 2015 v rámci této aktivity proběhly tematické semináře, na nichž byly návrhy výše uvedených metodik věcně připomínkovány ze strany odborné veřejnosti i zástupců ústředních správních úřadů, které RIA zpracovávají, a proto také představují cílovou skupinu uživatelů těchto metodik.

• Metodika hodnocení dopadů regulace na malé a střední podniky se v rámci hodnocení dopadů regulace zaměřuje na specifické otázky a dopady, které mohou z návrhů právních předpisů vyplynout pro živnostníky, mikropodniky, malé a střední podniky, družstva, chráněné dílny, apod. (např. aplikace Testu dopadů na malé a střední podniky). Jedná se tedy o skupiny podnikatelských subjektů, na které požadavky regulace dopadají z hlediska kapacit a nákladů rozdílným způsobem než na podniky velké. Projevují se totiž odlišné schopnosti těchto kategorií podniků čelit dopadům právní regulace, ať už z důvodu rozdílné možnosti využití úspor z rozsahu, odlišné míry informovanosti, počtu specialistů (právníků), potřebě času pro přizpůsobení se regulaci či přístupu ke kapitálu, apod.

• Metodika hodnocení dopadů regulace na konkurenceschopnost představuje návod pro identifikaci dopadů, které mohou vznikat u nově navrhovaných opatření v případě proexportně orientované ekonomiky, jakou je Česká republika. Metodika se věnuje vysvětlení obsahu pojmu konkurenceschopnost a uvedení faktorů, které mohou mít na tuto proměnnou vliv tak, aby zpracovatel hodnocení dopadů regulace na konkurenceschopnost byl schopen identifikovat, zda ji navrhovaný předpis ovlivní či nikoliv. Hlavní důraz je kladen na konkurenceschopnost mezinárodní, neboť pro hodnocení dopadů regulace na konkurenceschopnost jednotlivých podniků v rámci domácího trhu lze využít již dostupné metodiky (prvky z Obecných zásad RIA, případně Metodiky měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů či Metodiky hodnocení dopadů regulace na malé a střední podniky).

• Metodika hodnocení rizik v rámci hodnocení dopadů regulace (RIA) je zásadní pomůckou pro přesnou identifikaci problému, rizik v případě jeho neřešení a pro analýzu dopadů navrhovaných variant řešení z hlediska rizik vyplývajících z jejich implementace. Metodika mimo jiné na modelových příkladech popisuje a rozlišuje dva často v rámci hodnocení dopadů zaměňované pojmy, a to riziko a dopad regulace. Zatímco dopad regulace je následek zavedení regulace, který nastane s určitostí díky například zákonné povinnosti, riziko obsahuje větší míru nejistoty. Není totiž jisté, že riziková nebo krizová situace opravdu nastane. Přesto riziko a míra jeho pravděpodobnosti musí být vyhodnoceny.

• Metodika hodnocení dopadů regulace na administrativní zátěž občanů, včetně dopadů na soukromí se zaměřuje na včasné vyčíslení potencionální administrativní zátěže dopadající na občany a orgány veřejné správy v rámci typických životních situací občana při kontaktu s úřady veřejné správy a dále na hodnocení takových oblastí a souvisejících dopadů, které v dnešní době nejsou zpravidla dostatečně podchyceny v právních předpisech, ale nabývají například i s rozvojem komunikačních technologií velkého významu, tedy dopadů na soukromí.