Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

18. 11. 2019 19:21

Tisková konference po jednání vlády 18. listopadu 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat vicepremiérku a ministryni financí paní Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, vicepremiérka a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych vás stručně seznámila s průběhem jednání vlády. Asi nejdůležitějším bodem, a nejzásadnějším dnes, bylo projednání návrhu nového zákona o digitální dani, který vláda dnes jednomyslně schválila, a dovolte, abych vás tedy seznámila se základními parametry, a především se změnami, které jsem navrhla na jednání vlády a které byly tak, jak jsem je navrhla, jednomyslně schváleny.

Zavádíme digitální daň jako reakci na nečinnost, respektive pomalou činnost v rámci hledání celosvětového řešení na platformě OECD. To je první věc, protože si myslíme, že to je nejlepší řešení, a samozřejmě jako reakci na to, že v loňském roce spadl pod stůl návrh na půdě Evropské unie, který jsem jako ministryně financí podporovala. Takže proto jsme se rozhodli stát se asi sedmou zemí Evropské unie, která digitální daň zavede.

Zavádíme ji na základě určitých kritérií a hned vyjmenuji, co bude předmětem této daně – především provedení cílené reklamní kampaně, která spočívá v umísťování různé cílené reklamy na digitálním rozhraní. Pak se to bude týkat, bude zdaňováno, využití mnohostranného digitálního rozhraní, které spočívá v umožnění uzavírat transakce mezi uživateli mnohostranného digitálního rozhraní. To jsou různé služby například v oblasti taxislužeb, ubytování a podobně. No a nakonec poslední oblastí činnosti, která bude předmětem zdanění, bude poskytnutí dat uživateli, tj. pokud prodá společnost balíček informací uživateli, tak i toto bude předmětem daně.

A teď kdo se stane plátcem daně. První kritérium, které bude rozhodné pro plátcovství – subjektem daně budou právnické osoby, pokud budou patřit do skupiny s konsolidovaným výnosem přesahujícím 750 milionů eur nebo které takového výnosu dosahují samy. Toto kritérium bylo zvoleno na základě standardních limitů v mezinárodních předpisech, kde se stanoví určité formy mezinárodního zdanění.

Druhým kritériem bylo původně stanoveno, a hned vysvětlím tu změnu, bylo stanoveno 50 milionů korun za části úplat nebo zdanitelné služby připadající na území České republiky. Nicméně, v momentu, kdy se dostal návrh zákona do Legislativní rady vlády, tak přestože byl projednáván se svazy, komorami a asociacemi, se tam rozvinula debata a Legislativní rada vlády dala připomínky, že se obává, zda nebudou mít takto zvolená kritéria dopad na firmy, které zdaňují na území České republiky.

Takže jsme vyvolali další technické jednání zejména se Svazem průmyslu a dopravy a to kritérium 50 milionů na území České republiky jsme zvedli na 100 milionů příjmů na území České republiky a přidali jsme ještě jedno kritérium, a to kritérium, že pokud by se jednalo o skupinu nebo subjekt, kde by část byla do určité míry těchto digitálních služeb a tato část byla stanovena na deset procent – příkladem je velká automobilka, která má divizi, která dodává určité reklamy do obrazovek aut a podobně – a byla by tato činnost v rámci celku do deseti procent, tak taktéž nebude podléhat digitální dani.

Další změnou, kterou jsem načetla, je, že bude omezena použitelnost tohoto zákona na zdaňovací období do roku 2024, tedy zhruba na čtyři roky. Tím dáváme jasný signál, že to považujeme za dočasné opatření a že doufáme, že se vytvoří tím tlak, aby se urychlilo přijetí daňového opatření na platformě OECD nebo alespoň Evropské unie.

Sazba zůstala, jak bylo dohodnuto na úrovni koalice. Bylo dohodnuto, že se bude jednat o sedmiprocentní daň. Firmy se od účinnosti zákona budou muset registrovat, podávat určité oznámení, protože tam budou stanoveny ze zákona zálohy, budou podávat jednou ročně přiznání a na základě toho budou dodaňovat tento předmět činnosti.

Já se domnívám, že to je zákon, na kterém jsme se shodli na úrovni koalice, a věřím, že najde i podporu možná u některých opozičních stran a že je to krok správným směrem, protože cílí především na velké giganty, které tady podnikají deset a více let a vlastně neplatí tady buď žádné, nebo téměř žádné daně právě proto, že jim tady nevzniká provozovna, že nemáme nijak v zákoně uchopeno povinnost zdaňovat je z těch příjmů, které jim plynou z České republiky. Já vždycky dodávám s trochou nadsázky, že mezinárodní rychlík taky neprojede přes Českou republiku, pokud tady nebudou koleje. To znamená, pokud by tady nebyla vybudována IT infrastruktura, tak by těžko tady tyto firmy mohly podnikat. Takže to je návrh zákona o digitální dani.

Pak bych možná v rychlosti zmínila, že jsme přijali návrh nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Je to běžná technikálie. Shodli jsme se na tom jednomyslně, Ministerstvo financí nemělo k tomu žádné připomínky, protože tak, jak se valorizují důchody a jiné příjmy, tak je určitě poctivé, aby se zvalorizovaly tyto určité náhrady za ztrátu na výdělku.

V tuto chvíli si myslím, že jsem probrala to nejdůležitější. Ještě bych možná zmínila, že jsme schválili systemizaci k 1. lednu 2020, na základě které se na ústředních správních orgánech a jimi řízených institucí snižuje počet míst o 2 089. Děkuji, za mě všechno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí: Dobrý den, já bych chtěl také zdůraznit, že nejdůležitějším bodem bylo projednávání digitální daně.  Já jsem rád za tu dohodu, které bylo na úrovni koalice dosaženo. ČSSD po této dani volala od začátku letošního roku, kdy ústy Jany Maláčové navrhla jako jedno možné řešení příjmové stránky rozpočtu. Pro nás je to krok, který zavedla řada zemí v Evropě, aby omezila odliv nezdaněného kapitálu. Vnímáme to také jako cestu k narovnání podnikatelského prostřední v České republice, protože subjekty, které jsou registrovány v České republice, řádně daní – mezinárodní společnosti tak nečinily. Takže to je spíše napravování nebo narovnávání toho prostředí.

Já bych se zmínil krátce k systemizaci. Z pohledu Ministerstva zahraničních věcí byla systemizací vytvořena pracovní místa pro novou ambasádu v Singapuru. Tímto jsme tedy postoupili k dalšímu kroku – k otevření nové české ambasády v Singapuru počátkem nového roku.

Poslední téma – to bych chtěl poděkovat především panu místopředsedovi vlády Havlíčkovi za předložení materiálu, kterým se do českého právního řádu promítají evropská pravidla ohledně obchodování s nerosty z konfliktních oblastí. Myslím, že v tomto Česká republika dlouhodobě prosazuje, abychom nepodporovali průběh konfliktů obchodováním se zdroji, které jsou v rámci těchto konfliktů vyváženy mimo tyto země.

Za mě děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a ke koncepci zdravotní péče pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví:  Dobrý den, dámy a pánové, vláda dnes také schválila strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030. Je to dokument, který prošel velmi zevrubným připomínkovým řízením, diskusí s jednotlivými stakeholdery ve zdravotnictví. Je to strategický dokument, jak má být zdravotnictví rozvíjeno s ohledem na faktory, které ho ovlivňují a ovlivňují samozřejmě i zdraví populace v těch následujících letech.

My víme, že Česká republika čelí celé řadě výzev v tomto ohledu, ať je to otázka stárnutí populace, to znamená potřeba rozvíjení například dlouhodobé péče, rozvoje zdravotně sociálního pomezí, zvyšování počtu lůžek následné péče – to je to, co nám v současné době chybí – ale samozřejmě i podpora terénních služeb, jako je domácí péče a podobně. To je něco, s čím tento dokument počítá a reaguje právě na otázku stárnutí populace, ale i na rozvoj chronických chorob onkologických onemocnění, diabetu, kdy víme, že dnes máme zhruba milion diabetiků v České republice a v tom následujícím desetiletí se ten počet zvýší na 1,3 milionu, či na rozvoj duševních chorob.

Takže skutečně je to velmi obsáhlý dokument, který se snaží cílit právě na ty faktory, které ovlivňují zdraví populace, a navrhuje řešení. Jedním z těch řešení je například otázka reformy primární péče, posílení prevence v české populaci, role praktického lékaře, což je něco, co jsme už začali a chceme v tom dále pokračovat. Rozvíjení a zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatel tak, aby lidé měli dostatek informací, jak pečovat o své zdraví, a víme, že to je velmi důležitý faktor i ze zahraničí. Čím vyšší zdravotní gramotnost obyvatel, tím nižší nemocnost. Je tam přímá úměra.

Je to i otázka digitalizace zdravotnictví, využívání nových nástrojů, jako jsou telemedicína, umělá inteligence a samozřejmě personální stabilizace, vzdělávání zdravotníků. Takže těch věcí je tam celá řada.

Je to velmi zajímavý dokument a my podle něj budeme postupovat i ve vztahu k vyjednávání o evropských fondech, respektive zdrojích pro investice a rozvoj zdravotnictví pro následující programové období, které začíná v roce 2021. A tento dokument právě potřebujeme mít jako základ pro jednání s Evropskou komisí tak, abychom ukázali základní priority České republiky a mohli jsme pak vyjednávat o tom, aby české zdravotnictví získalo tyto evropské prostředky.

I z toho současného programového období víme, že ty prostředky byly velmi dobře využity, ať už na rozvoj přístrojového vybavení nemocnic a dalších věcí, či na reformu psychiatrické péče. Myslíme si, že je to skutečně dobrý nástroj pro rozvoj zdravotnictví, a tento dokument k tomu bude sloužit.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání vlády 18. listopadu 2019

Související zprávy