Tisková konference po jednání vlády, 15. srpna 2018

Petra Doležalová, tisková mluvčí vlády: Hezké odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády, vítám zde premiéra pana Andreje Babiše, také vítám ministra životního prostředí pana Richarda Brabce a také ministra zemědělství pana Miroslava Tomana. O úvodní slovo poprosím pana premiéra.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové, já bych začal tou pseudo kauzou, kterou jste tady vyrobili, já chápu, že je okurka. Taky rozumím tomu, že Bakalova média nás stále nějak pomlouvají, manipulují a lžou, ale na to jsme si zvykli. Ale že Česká televize tady realizuje, a ještě včera večer paní redaktorka lhala, že já jsem měnil nějaký názor, tak bych chtěl jenom zopakovat, že já jsem nikdy neřekl, že budeme krátit neziskovkám 3 miliardy, to je zaprvé. A to, že paní ministryně Schillerová řekla, že by ráda ušetřila, no tak to je logické. A já vám dneska i ukážu na resortu MPSV, jak to funguje. Já se snažím od ledna touhle problematikou zabývat, to je agenda premiéra, jako ministr financí jsem se snažil, ale nebyl zájem. A pokud Úřad vlády vydá takovouhle tabulku a řekne, že 2013 jsme dali na neziskový sektor 6,8 mld. a 2017 12,9 mld., to je nárůst 6 mld., tak se oprávněně ptám, kam to šlo, těch 6 miliard, ne? To se snad můžu zeptat. A na to konto říká Ministerstvo financí úplně jiná čísla, úplně jiná čísla, my totiž náklady na neziskové organizace vůbec nesledujeme, je to zkrátka v provozu, ano. A já se jenom ptám, kam ty peníze jdou. Já mám tady tabulku, já vám řeknu příklad. Například rizikové chování, 45 milionů. Co je to „rizikové chování“? Já se budu ptát, proč dáváme 45 milionů na rizikové chování. Tady máme „ochrana spotřebitele“ atd. Takže už vůbec, že nazýváme neziskovky výdaje na sport, kulturu, sociál a školství, je podle mě nesmysl. A my zkrátka v tom chceme udělat nějaký pořádek, a taky se chceme ptát, že kdo dostává ty peníze. Já myslím, že je to legitimní. My jsme tady na to, abychom spravovali peníze daňových poplatníků. Dneska jsme měli zprávu o koncepci sociálního bydlení České republiky, schválena vládou 12. 10. 2015. A toto je typický příklad, kde já se nestačím divit. My jsme za rok 2017 na základě dotací MMR postavili 390 nájemních bytů v hodnotě 216 milionů korun, no dobře slyšíte. A na tu koncepci jsme zrealizovali 41 zahraničních služebních cest, 265 seminářů, workshopy, 265 workshopů. Víte, kolik nás to stálo? 400 milionů. 400 milionů. A já se ptám, proč to děláme, koncepci. Od roku 2015 mluvíme stále o koncepci. Zkoumáme, stále něco zkoumáme, a byty nejsou. Byty nejsou. Dneska jsme začali poskytovat půjčky mladým, je tam obrovská řada, jsem říkal paní ministryni Dostálové, ať tam jde mezi lidi říct, že můžou žádat i elektronicky, že tam nemusí stát. Velký zájem, byty nejsou, jsou drahé, vysoký nájem. Dlouho jsme o tom diskutovali. Koncepce sociálního bydlení. Takže toto je příklad, kde vlastně 400 milionů šlo na různé implementace systému sociálního bydlení a prevence bezdomovectví a koncepce, plno peněz dostaly obce a města. Jo ale já nevím, jestli to potřebujeme. A pokud někdo říká, že ve Skotsku to mají fajn a v Rakousku, tak dobře, tak sem s tím a budeme to řešit. Tak to je jenom příklad, kde s dovolením se zajímáme o tzv. neziskovky. A pokud někdo říká, že ohrožujeme občanskou společnost, tak prosím vás, chápu, že to dělají různá privátní média, ale ČT, když včera znovu večer lhala, že já jsem změnil názor, žádný názor jsem nezměnil, já tady mám monitoring médií. Nikdy jsem neřekl, že budeme krátit o 3 miliardy. Nikdy. Já jsem například předsedou komise protidrogové, proti hazardu, alkoholu, kouření, dokonce tam budu prosazovat navýšení peněz pro tyto neziskové organizace, protože dělají dobrou práci. A mají výsledky. A my se chceme jenom přesvědčit. Takže logicky, když mi někdo ukázal, že za 4 roky to stouplo o 6 mld., tak se ptám: kde, jak, proč? A je v tom nekonečný nepořádek. Takže bych byl velice rád, kdybyste už přestali psát ty nesmysly, že někdo, že řekla ministryně, že to někdo vytrhl z konceptu, že by ráda ušetřila, to je jasné, že chce ušetřit, pokud se to vydává na workshopy a zahraniční cesty. Takže já si myslím, že je legitimní, že se s tím zabýváme, nikdo se tím nikdy nezabýval a byl bych rád, kdybyste to takhle vnímali a nepsali, že někoho ohrožujeme. My nikoho neohrožujeme. My chceme jenom skutečně vědět, jestli se ty peníze vlastně vydávají hospodárně. A samozřejmě ty výkazy, kde vlastně Ministerstvo financí a Úřad vlády i na základě různých výkazů nejsou schopni pořádně se domluvit, no tak i ty výdaje měly vývoj. Byla tam dokonce Horská služba, ta zmizla, sociál šel na kraje, takže to mělo nějaký vývoj, a proto my to analyzujeme a vždycky jsme říkali, že se jenom zajímáme o to, kam ty peníze jdou. A to, že tady je 400 milionů na workshopy a zahraniční cesty, tak to se mi fakt nelíbí, že dáváme 400 milionů na věci, který nemají reálný výsledek. My jsme dneska dlouho diskutovali o tom, jestli vůbec máme mít nějaký zákon o sociálním bydlení, protože my si myslíme, že máme mít zákon o dostupném bydlení. I mladá rodina chce bydlet, i důchodce, i bezdomovec na ubytovně. Takže my chceme řešit to bydlení jako takové, my jsme přesvědčení o tom, že ta města mají stavět. A ten stát jim má na to dát možnosti a podmínky. Samozřejmě teď nebudu diskutovat o stavebním zákonu, ale o těch dotačních titulech. Protože, pokud je malá obec, která má rozpočet 2 miliony a chce bytovku za 3,5 milionu, no tak asi jí musíme dát 90 %, aby to postavila. Takže dlouho jsme to diskutovali a samozřejmě někdo tady zapomněl před námi stavět byty a už dnes MMR má na to program a zájem obcí je velký. Členem vlády je primátor Olomouce, pan ministr kultury Staněk, a ten říká: my nechceme od vlády, aby nám nadiktovala, že všechny byty 20 % musí být sociální, ano, ať si to každá obec a město řeší, no a pokud mluvím o neziskovkách, tak samozřejmě tady jste měli příklad, že možná, určitě, a pro mě absurdně, dáme 400 milionů na plnění koncepce, nic to nedá a za rok postavíme na základě dotací MMR jenom 90 nájemních bytů. No tak proto se tím zabýváme a přestaňte už vykládat nesmysly, že někdo chce krátit 3 miliardy. My se zajímáme, kam jdou ty peníze, je to naše povinnost. Takže jeden z úkolů, které dostala paní ministryně Schillerová, je, že vlastně, ještě jednou: dotace pro nestátní neziskové organizace nejsou předem výslovně rozpočtovány, v státním rozpočtu není stanoven žádný závazný ukazatel, tyto výdaje nejsou sledovány. Jsou v provozu, takže my se ani vlastně pořádně neumíme dopočítat. No, takže proto jsme se domluvili, že příště, myslím, že do konce srpna, budeme řešit ty výdaje 2017, plnění 2018, očekávání 2018 a návrh na 2019, takže ministři dostali úkol, že ten materiál je potřeba aktualizovat, ohledně odhadu objemu. Taky je potřeba vědět, proč to děláme, co z toho padá vlastně, takže to si myslím. A ten hlavní úkol je, že Ministerstvo financí zajistí úpravu integrovaného informačního systému státní pokladny tak, aby v něm bylo možno sledovat finanční toky a teda i dotace podle jednotlivých příjemců, takže tolik k neziskovkám. Tady vznikla zbytečná hysterie, že chce někomu něco brát. Ne, my se jenom ptáme, kam jdou ty peníze. Já myslím, že je to legitimní. 18 mld. Každý rok, včetně samosprávy, je obrovská částka. A například na tom sociálním bydlení, mně se to absolutně nelíbí, že děláme workshopy, 265 workshopů a stále jsme v situaci, kde teče 14 mld. pro ty šmejdy, kteří obchodují s chudobou na sídlištích, v Janově, ve Varnsdorfu, všude. A jde o to, tak teď jsem si vzpomněl na toho asistenta pana Pospíšila. Ten investoval do 116 bytů, asi jsou to dobré kšefty. A proti tomu my máme bojovat, proti zneužívání peněz daňových poplatníků na tyto věci. Takže bydlení je samozřejmě velké téma a my to chceme zrychlit, zájem obcí a měst je velký, ale je individuální, je individuální a samozřejmě nedá se to řešit nějakým paušálním zákonem, takže tolik k těm neziskovkám. 

O půjčkách na bydlení, o tom jsem mluvil. My jsme dneska řešili i centrální nákupy státu, ušetřili jsme 2 mld., ale celkově jsme konstatovali, že jsou tam ještě velké rezervy, že se musíme tím zabývat, že se musíme snažit, pokud jsme v pozici velkého klienta, který nakupuje obrovské objemy, tak jsme se domluvili, že se podíváme na prvních 20 největších nákladů státu a hlavně paní ministryně Nováková k tomu měla vícero připomínek, samozřejmě ne všude je situace na trhu taková, že kdybychom přesoutěžili staré smlouvy, že by to bylo výhodnější. Takže k tomu musíme přistupovat individuálně.

K tomu průběhu vlády, a myslím, že tady hlavně kolegové, probírali jsme i ten investiční plán, s kterým já nejsem spokojen, jsem ho vrátil ministrům, myslím, že musíme mít důraz na zdravotnictví, školství, sociální služby, dopravní infrastrukturu, hlavně z pohledu toho, jak to vnímají naši občané. Ještě k tomu sportu, my jsme o tom diskutovali. Ten materiál nebyl úplně ideální, my jsme dali k tomu neutrální stanovisko a to proto, že se nám tam samozřejmě nelíbí věci jako střet zájmů – poslanec, šéf agentury, poslanci. Nevím, na co bychom tam měli poslance, my tady máme kontrolní orgány, nepotřebujeme poslance, aby tam seděli. Průtokové dotace, úroveň toho šéfa agentury, celkové to technické provedení. Já myslím, že sport je jedna z klíčových věcí naší vlády, našeho programového prohlášení, a historicky si pamatujeme, že dotace se rozdělovaly v barech Intercontinentalu dopoledne, protože odpoledne tam už ministr nebyl provozuschopný, potom v nějakém bytě a je důležité, aby jsme to ztransparentnili. Samozřejmě tam navyšujeme peníze, např. na příští rok hlavně do investic. Když si vezmeme rok 2018, tak máme 5,5 mld., z toho 4,2 mld. na provoz a 1,3 na investice. Rok 2019 je nárůst na 8,2 mld. A jde o to, aby skutečně to mělo jasné pravidla, aby rozdělování peněz ve sportu neovládalo jenom pár fyzických osob, takže samozřejmě agentura je důležitá, myslím si, že je reálné, aby začala fungovat někdy od 1. 1. 2020 a i když ten návrh není úplně povedený, domluvili jsme se, že v rámci Sněmovny to budeme vylepšovat a jsem přesvědčen, že i ostatní politické strany a hnutí v Poslanecké sněmovně chtějí, aby naše děti sportovaly, chtějí, abychom znovu sport nějak významně podpořili. Takže za mě zatím asi všechno.

Petra Doležalová, tisková mluvčí vlády: Děkuji panu premiérovi a slovo teď předám ministrovi životního prostředí panu Richardu Brabcovi.

Richard Brabec, ministr životního prostředí: Dobrý den ještě jednou, tak z mého resortu vláda schválila dvě věci, ale já myslím, že vás bude především zajímat ten bod, který jsme s panem ministrem zemědělství, s panem Tomanem, dali do různého, jako informaci o stavu sucha. Já se přesto zmíním o těch dvou věcech, které vláda dneska schválila, je to 1. návrh nařízení vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv na snižování skleníkových plynů nebo emisí skleníkových plynů. To je nařízení vlády, které navazuje na schválenou novelu zákona o ochraně ovzduší. Tím druhým materiálem je potom návrh nařízení vlády o vyhlášení tzv. evropsky významných lokalit, tady je to ale trochu formální krok, protože tuto aktualizaci schválila vláda už v roce 2016, následně to projednala Evropská komise a my vlastně dneska to na základě schválení a doplnění do seznamu evropsky významných lokalit na evropské úrovni vydáváme nařízením vlády. To, co vás zajímá asi více, je stav, který, myslím asi více, je stav, který, myslím, že o tom vás nemusím nikoho přesvědčovat, je, že ČR prochází poměrně drsnou etapou nejenom horka, což myslím, že víme všichni, koneckonců i na nás je to vidět tady, jak na nás pálí ty bodovky, ale taky sucha, což je situace vážnější. Pár strohých čísel: dnes jsme ve stavu, kdy 70 % území ČR z pohledu stavu těch tzv. mělkých zvodní, to jsou ty podzemní vody zhruba do 20 m, na kterých jsou ale závislé stovky obcí v ČR, jsou ve stádiu silného, nebo dokonce mimořádného sucha. A bohužel, ta meteorologická předpověď není v tuto chvíli minimálně na to nejbližší období příznivá. A co si budeme povídat, to, jak bude za měsíc, neví nikdo, ani ti indiáni, ani pravděpodobně ta žába ve sklenici od okurek. Takže můžeme jenom v této chvíli spekulovat a musíme počítat s tím, že ta situace se bude zhoršovat minimálně po zbytek léta a uvidíme, jak bude vypadat září. My naštěstí jsme se na tenhle stav začali chystat už před 4 lety, bohužel to neudělali naši předchůdci, kteří spíše popírali, že vůbec nějaká změna, globální změna nastává. A když už by nastávala, tak nemá vliv na ČR. Tady vidíme, jak vypadá klimatická změna reálně. Protože to je samozřejmě v zásadě čtvrtý suchý rok v řadě a ten kumulovaný vliv je velký. Já jsem se zmínil o těch podzemních vodách, u těch povrchových vod je to podobné a je to sice o něco lepší, ale jenom díky tomu, že dotují ty povrchové vody přehradní nádrže nebo vodní nádrže. O tom bude mluvit určitě pan kolega Zeman, pardon, Toman. Já už se dívám tady zase na zemní… Já myslím, že i pan prezident k tomu něco řekne. A v této chvíli jsme ve stavu, kdy samozřejmě už realizujeme celou řadu opatření. Takže není to tak, že budeme čekat na to, co bude dál. My jsme jenom za poslední rok a půl z pohledu, když budu mluvit za MŽP, tak jsme realizovali, nebo s naší pomocí realizovaly obce více jak 300 projektů, kterými skoro 140 tisíc lidí dostalo nové zdroje pitné vody. Dalších 500 projektů pro čtvrt milionu lidí máme dneska v naší výzvě připraveno a o ty výzvy, nebo o ty dotace je velký zájem. To se týká především těch menších obcí, které právě nejsou napojeny na ty velké kapacitní vodárenské nádrže, které, jak už to tady jako za chvíli padne, jsou v lepším stavu než samozřejmě ty mělké podzemní vody. Znáte náš program Dešťovka, on se prostě bere jako hlavní program, což je žertovné, protože to samozřejmě v žádném případě hlavní program MŽP není, je spíš možná ten nejviditelnější, ale takových programů máme desítky. Obecně jde prostě o to, abychom co nejvíce zadrželi vodu v ČR, aby odtékala pomaleji, což je přesně opak toho, co se dělalo posledních 100 let, kdy my se ty poslední 4 roky snažíme ten trend zvrátit, ale jestliže něco děláte 100 let, tak to samozřejmě nemůžete úplně zvrátit za 4 roky. Takže klíčové z pohledu MŽP je zajištění samozřejmě pitné vody, což jsou pro ty menší obce, u těch větších měst a obcí to jsou záležitosti vodárenských nádrží, náš dotační titul na nové zdroje vody. Máme z evropských dotačních programů, z OP životního prostředí více jak 13 mld. Kč, ze kterých financujeme ta velká opatření, revitalizaci krajiny, revitalizaci toků, protože dříve se ty toky narovnávaly, stavěly se meliorace, které odváděly vodu. Dneska se naopak snažíme toto změnit. Samozřejmě jsou tady další věci typu té tzv. velké Dešťovky, tzn. ne jenom občanům, ale i městům, obcím, úřadům poskytujeme dotace na to, aby si dělali velké nádrže na dešťovou vodu, lépe ji využívali, protože té vody celoročně nebude výrazně méně, ale bude padat v úplně jiné distribuci, bude třeba dva měsíce sucho a pak bude velká přívalová srážka a my ji musíme zadržet. Dalším samozřejmě velmi významným zdrojem jsou, my jsme o tom dneska mluvili jenom dílče, ale také velmi zajímavé, jsou dva projekty. Jeden z nich je projekt umělé infiltrace. To je něco, co dělá Izrael, kdy v době, kdy je vody více, a to třeba u nás bude hlavně to podzimní nebo jarní období, tak se prostě voda uměle bere z vodních toků a zasakuje se cíleně do podzemních vod, to je nejlepší schránka, která uchová tu vodu. Protože z těch povrchových zdrojů se voda samozřejmě snadněji vypaří, je ideální ji mít pod vodou. Ne všude to jde, my dneska děláme celou řadu projektů v různých geologických strukturách. Další zajímavou oblastí jsou důlní vody. V Ústeckém kraji samozřejmě po ukončení těžby postupně vznikají velká jezera, která budou v sobě vlastně skrývat, respektive budou zadržovat stovky milionů kubíků kvalitní vody, která půjde rovněž použít. Takže jsou to stovky různých opatření a cílem je, a to jsem se bavil o těch praktických, my dneska také samozřejmě pracujeme na přípravě, finalizujeme velkou novelu vodního zákona, která by mj. měla legislativně ukotvit ten stav, který dneska řeší obce a kraje řekněme třeba obecně platnou nebo obecně závaznou vyhláškou v obci, když se omezuje třeba spotřeba vody v těchto případech. Mimo jiné už jsou stovky obcí, které v této chvíli mají omezenou nějakým způsobem spotřebu vody, a podle posledních informací je to 57 obcí s rozšířenou působností z těch více jak 200, takže více jak na čtvrtině území už nějaké omezení platí. Takže to je asi k té první části a já bych s dovolením předal slovo panu ministru Tomanovi, ještě jednou se omlouvám, a on mě určitě doplní v té věci, která jde za Ministerstvem zemědělství.

Petra Doležalová, tisková mluvčí vlády: Předávám tedy slovu panu ministrovi zemědělství.

Miroslav Toman, ministr zemědělství: Takže ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Potvrzuji, co tady řekl pan místopředseda vlády a pan ministr životního prostředí pan Brabec. Já jenom chci říct, že my na MZE máme dva pohledy. Jedna věc je zadržování vod v krajině, tzn. to jsou ty mokřady, správná zemědělská praxe, správné osevní postupy atd., obnova rybníků a věci, o kterých budu později mluvit, a druhá věc jsou vodní nádrže. O zadržování vody v krajině mluvil pan ministr Brabec, tam budeme spolupracovat a spolupracujeme, my samozřejmě budeme vytvářet nové programy na obnovu mokřadů, aby ta voda tady zůstala. Ale co se týká pitné vody, chci říct, že zásobování obyvatelstva pitnou vodou, co se týká vodních nádrží, tak tam vlastně dochází k těm problémům, o kterých tady bylo mluveno, tzn. které jsou zásobovány z málo vydatných zdrojů, které jsou velmi citlivé vůči suchu. Z pohledu významných vodárenských nádrží, zdrojů a těch robustních vodárenských soustav, tak tady neočekáváme v nejbližším období problémy se zásobováním obyvatelstva. Řeknu to na příkladu vodárny Želivka, ta už dneska zásobuje každého osmého obyvatele ČR, včetně metropolitní oblasti Praha, využívá vodu z vodárenské nádrže Švihov a tam je patrné, že tato nádrž je v tuto chvíli řádově dva metry pod hranou přelivu při maximální kapacitě a bez problémů zabezpečí dodávky pitné vody, i kdyby se stejně extrémní situace měla opakovat příští rok. Řeknu příklad: ta nejnižší hladina na vodní nádrži Švihov způsobená suchem byla řádově 12 metrů pod hranou přelivu, což bylo v roce 1993. Co se týká aktuálního stavu, tak když bych to vzal podle jednotlivých povodí, tak například u povodí Moravy u těch významných vodních nádrží, k nimž má právo hospodařit státní podnik, se naplněnost zásobních prostorů v daném období pohybovala převážně nad 60 %, samozřejmě, nepodařilo se naplnit zásobní prostor nad 70 %. Co se týká povodí Ohře, tak vlastně v současné době je praktická naplněnost téměř 100 %, udržujeme tu naplněnost, bylo tam minimální období, kdy tam bylo 70 %. Takže to také zvládáme. Pouze na vodním díle na povodí Labe, na vodním díle Pastviny, klesl objem zásobního prostoru ve sledovaném období pod 60 %, ale v ostatních případech se to podařilo na 80 až 90 %. Dále povodí Vltavy, tam je poměrně velká rozkolísanost té naplněnosti zásobních prostorů, ale to je dáno převážně charakterem účelových manipulací a u těch nejdůležitějších nádrží typu Orlík, Lipno nebo Švihov držíme naplněnost řádově okolo 70 %. Co se týká povodí Odry, tak ta naplněnost zásobního prostoru klesla v kratších časových úsecích pod 50 %, a to pouze na vodním díle Šance, a to z důvodu rekonstrukce, jinak se nám to daří držet nad 70 %. Samozřejmě ta pitná voda nedojde, může dojít k omezením v tuto chvíli, došlo k omezením u 57 úřadů s rozšířenou působností, je potřeba tu vodu šetřit, tzn. musíme být velmi opatrní na její regulaci, tzn. neměla by se používat k napouštění bazénů, k zalévání zahrad atd. Co se týká aktuálních opatření, která jsou realizovaná MZE, tak když to řeknu bodově, tak my teďka chystáme ve spolupráci s MŽP navýšení zásobního prostoru Novomlýnských nádrží a to řádově o 9 mil. kubíků vody, tzn. nemusíme stavět novou přehradu, tato nádrž se dá vrátit na původní úroveň a bude nám to sloužit zároveň k zavlažování řádově 5000 ha vinic a sadů. Realizace nádrže Vlachovice, to je zajištění dostatku vody na Zlínsku, tam se projektuje, je zpracovaná dokumentace, běží předprojektová příprava. Věříme, že se nám to podaří dotahovat do konce. Pak máme realizaci vodohospodářské soustavy na Rakovnicku, to jsou ty nádrže Senomaty, Šanov, Kryry. Dohromady je to řádově necelých 9 mil. kubíků vody, tzn. je to komplexní řešení vody na Rakovnicku. Co je důležité, tak budeme jednat s MŽP a chceme jednat o možnosti změny poldru Skalička, to je ten suchý poldr, na nádrž, kam by se vešlo řádově 42 mil. kubíků vody, to je v Pobečví na Moravě, a byla by tam zároveň možnost zemědělského využití vody. Ta vodní nádrž Skalička ve variantě se zásobním objemem a retenčním prostorem je zásadní vodní dílo v Pobečví, překlenutí obou hydrologických extrémů, jak povodní, tak sucha, a každoročně se povodí Bečvy potýká s nedostatkem vody a myslíme si, že by bylo vhodné změnu poldru Skalička přetvořit v nádrž. Pak samozřejmě chceme realizovat jednoúčelové závlahové nádrže, to jsou ty plnění vodních zdrojů v období dostatku vody. Máme šest pilotních projektů, lokalit. To jsou Chrášťany, Líšně na Rakovnicku a pak máme dvě nádrže v Podyjí, to je u Podhradí a dvě nádrže u Hustopečí, to je na převáděnou vodu z Novomlýnských nádrží. Dále máme bod, který už běží, to je realizace malých vodních nádrží v obcích, celkem již běží 493 akcí. Je to dotační program 129 290, dále nový program, který chceme připravit, je vytváření terénních úprav k tvorbě jednoúčelových závlahových nádrží, to znamená je to úprava stavebního zákona k urychlení staveb a zjednodušení povolovacího procesu malých vodních nádrží do 2 hektarů. V principu to znamená, že vlastník pozemku, který si bude chtít vytvořit malou vodní nádrž, ať to řeknu zjednodušeně, nebude potřebovat složité stavební povolení, měl by to realizovat hned, chtěli bychom to dělat tak, aby si to mohl realizovat, aby k zadržování vody v krajině docházelo prakticky okamžitě. Samozřejmě dál běží podpora obnovy a výstavby rybníků, tam běží 67 akcí. Samozřejmě pak děláme také, jak jsem řekl na začátku, environmentální opatření. To znamená, to jsou opatření v rámci programu rozvoje venkova, to znamená ošetřování travních porostů, mokřady, zatravňování orné půdy, integrovaná produkce a samozřejmě také připravujeme a děláme preventivní opatření v lesích. Ročně je na tato opatření dána částka řádově 4,5 mld. Kč. Co říci závěrem, celkem bylo z těch významných nádrží, o kterých jsem tady mluvil, od dubna do konce července využito téměř 359 milionů kubíků vody pro nadlepšení průtoku v řekách. Protože ty průtoky v řekách u těch významnějších se pohybují dneska na 5, maximálně na 40 %, a kdyby povodí nenadlepšovala z těchto vodních nádrží průtok, tak dneska některé toky jsou na suchu. Myslím, že se nám zatím daří vhodným způsobem manipulace na významných vodních nádržích. Pokrýváme nároky na dodávky vody. Samozřejmě ta současná situace ukazuje na nepříznivý vývoj, který by v budoucnu mohl výrazně ohrozit zásobování pitnou vodou, nicméně, jak jsem řekl, ta naplněnost zásobních prostorů u těch významných nádrží je hlavním ukazatelem možnosti, jak zajistit potřebné dodávky v době nedostatku. Takže my se teď podílíme jako MZE na vyhledávání dalších vhodných lokalit a na přípravě dalších opatření, jak jsem řekl například výstavbu nových rybníků do těch 2 hektarů bez velkého zdržování. Tolik tedy na doplnění. Děkuju.

Petra Doležalová, tisková mluvčí vlády: Děkuju panu ministru Tomanovi a pan Brabec chtěl ještě něco doplnit.

Richard Brabec, ministr životního prostředí: Já se moc omlouvám, já jsem zapomněl ještě jednu věc a na tom mi speciálně záleží, byť už jsme to dementovali několikrát. V tom uplynulém týdnu se dezinterpretací, já si troufám říct, že možná ten důvod byl jiný, ale já ho neznám, ale v každém případě došlo prostě k tomu, že jeden z novinářů začal spekulovat o tom, jak by se mohl vykládat zatím ještě velmi pracovní návrh novely vodního zákona, a vyšlo z toho něco, co ve své podstatě samozřejmě bylo velmi atraktivní, takže ještě v té okurkové sezóně to bylo nakonec pojmenováno jako znárodňování studní. Vážení, to je naprostý nesmysl. Nic takového samozřejmě v tom zákoně není, nebylo a ani nebude. Jedná se prostě o to, že jenom vlastně v zákoně o vodách, který dneska řeší povodně, a my analogicky budeme chtít řešit sucho, v té novele vodního zákona. Tedy podobné kroky, podobné komise, podobné kompetence, tak je tam větička, která se týká možnosti vstupu na soukromé pozemky. V žádném případě, zdůrazňuji v žádném případě, to není myšleno tak, že někdo bude moct vstoupit na území, na soukromý pozemek jiného člověka a vyčerpat mu vodu ze studně a použít ji třeba pro obec. Představte si ale situaci, kdy například v době sucha bude potřeba přes nějaký soukromý pozemek vést nějaké provizorní potrubí, nějaké vodní vedení, tak aby bylo možno z té vodní nádrže, vodárenské nádrže tu vodu třeba rychle přečerpat jiným způsobem. Taková situace je třeba v době povodní obráceně, taková situace může nastat i v době sucha. Takže prosím žádné znárodňování studní, je to samozřejmě nesmysl, žádné vstupy na pozemek kvůli tomu, abychom měřili někomu, kolik má ve studni vody, to je prostě samozřejmě nesmysl. Ta debata bude velmi dlouhá v té Sněmovně, určitě zajímavá, o té novele vodního zákona, bude tam určitě desítky různých návrhů, ale tohleto opravdu je nesmysl. Děkuji.

Petra Doležalová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Pan premiér.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já bych ještě pokračoval v rámci vašich fake news, v rámci letní sezóny. ČT odvysílala reportáž, a já nevím, jestli tady byl pan ministr Ťok, já jsem mu to řekl v neděli, že ta značka, když někdo jede v protisměru na dálnici, možná jsme viděli tu reportáž, tak je téměř v EU stejná, je tam ta ruka, červená jednosměrka, je tam STOP. Viděl jsem reportáž, kde údajně někdo spekuluje, že ministr měl jinou značku, že tam byl zákaz. A tak jsem se ptal pana ministra, ten to označil za nesmysl, protože nechápu, proč bychom měli zase něco vymýšlet tady, když je to vymyšleno, takže nevím, jestli už vystoupil, ale dal jsem mu to za úkol, aby informoval média. Protože psali nějací občané, že co to tady vlastně vymýšlíme za ptákoviny, když je to dávno vymyšleno. Takže v rámci těch fake news, abychom to ještě doplnili. 

Petra Doležalová, tisková mluvčí vlády: Pan ministr Toman ještě k tomu, co říkal pan ministr Brabec.

Miroslav Toman, ministr zemědělství: Já to jenom chci podpořit ten vodní zákon, tzv. suchou hlavu děláme společně, vůbec tam nikdy nebylo, nikdy jsme se o tom ani nebavili, takže nevím, kde se to vzalo, prostě je to úplný nesmysl od začátku až do konce, marně jsme to týden vysvětlovali. Takže bych chtěl poprosit, protože tady to není, a naopak vás chci požádat o podporu, protože opravdu je potřeba si uvědomit, že zásobování vodou je primárně spolehlivé z těch vodních nádrží. Já vím, že to není populární, nicméně pokud ty vodní nádrže nebudeme budovat, budeme mít problém do budoucna. Samozřejmě, že mokřady jsou důležité, obnova rybníků také, my to budeme podporovat, ale nemůžeme se rozhodnout, že řekneme mokřady ano, rybníky ano, přehrady ne. Myslím, že je potřeba to jet souběžně a tady vás chci požádat o podporu. Děkuji.