Tisková konference po jednání s Asociací krajů ČR, 20. ledna 2022

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, dnes se poprvé naše nová vláda setkala s Asociací krajů. My jsme se na tom domluvili s panem předsedou Asociace krajů, panem hejtmanem Kubou hned po volbách. Jsem rád, že to jednání mohlo být osobní, protože v předcházející době situace neumožňovala, aby to probíhalo v této formě, doufám, že v tom budeme pokračovat.

Jeden ze závěrů, na kterých jsme se dnes shodli, je, že se budeme scházet pravidelně. Domluvili jsme se na setkáních třikrát do roka tak, abychom opravdu si mohli vyměňovat jednotlivé podněty, abychom byli navzájem informovaní, abychom mohli dělat rozhodnutí, která jsou ve prospěch občanů v krajích a v celé České republice.

My jsme se také domluvili na tom, že ta jednání nebudou taková, že se sejdeme a řekneme si, to je pěkné, že spolu mluvíme, ale že budou nad konkrétními tématy a budou mít také konkrétní výstupy. Tak jsme postupovali už dnes, probrali jsme deset bodů, které jsou důležité a které jsme buďto se domluvili na řešení, nebo jsme se shodli na tom, že je chceme v blízké době řešit.

První věc – já tady velmi stručně některé z nich zmíním – první věc, o které jsme mluvili, je reforma financování zdravotnické záchranné služby, což je důležitá věc pro občany. Je to problém, který je tu dlouhodobý. My jsme se shodli na úpravě financování cestou navýšení plateb pojišťoven podle skutečných výkonů. Budou probíhat v příštích týdnech probíhat jednání mezi vládou, kraji, pojišťovnami tak, aby tento problém byl vyřešen.

Bavili jsme se také o úpravě úhradové vyhlášky. Bavili jsme se také o tom, jak zajistit lépe pohotovostní služby. Není tu jako mnoho způsobů, jak tomu krátkodobě pomoci. Jeden ten způsob je v jiné metodě vyplácení bonusů pojišťoven za odsloužené služby. I v tomto směru vidíme možnost to vyřešit poměrně rychle, budou probíhat jednání a existuje tu jasná shoda.

Bavili jsme se také o věcech, které vyžadují dlouhodobější řešení. To je třeba nastavení operačního programu pro životní prostředí. Vítáme připomínky Asociace krajů a jsme přesvědčeni, že tady právě s pomocí Asociace krajů můžeme dojít ke kvalitnímu nastavení.

Mluvili jsme také o financování silnic II. a III. tříd, což je věc, která je v programovém prohlášení vlády. Bavili jsme se také o novém stavebním zákonu a o tom, jak budeme nyní postupovat v jeho úpravě a jak zajistíme, aby nový stavební zákon byl v těch parametrech, o které usiluje naše koalice, a také aby to vyhovovalo krajům.

Bavili jsme se o potřebě přijmout zákon o veřejné kulturní instituci a veřejných kulturních institucích. Jsem rád, že tady existuje shoda, jasná shoda na té potřebě, vláda to má v programovém prohlášení, chceme to velmi rychle připravit.

Bavili jsme se také – a tam to bude vyžadovat další jednání i na pracovní úrovni – bavili jsme se také o koordinaci, financování rozvoje a provozu digitální technické mapy. A pak jsme měli debatu, která teprve začala a která nás do budoucna čeká, a to je debata o rozpočtovém určení daní. A jsem rád, že kraje pracují na vlastním modelu nového rozdělování těch finančních prostředků, který odpovídá aktuální situaci a situaci v jednotlivých regionech, a to je základní předpoklad k tomu, abychom mohli dospět potom k nějaké úpravě RUD na celostátní úrovni.

Tolik asi za mě shrnutí některých těch bodů, tak jak jsme se na nich domluvili, a já myslím, že je i tady z toho vidět, že to jednání dnešní bylo velmi konkrétní a přineslo i výsledky.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím pana předsedu Martina Kubu.

Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů České republiky: Tak já moc děkuju za tu schůzku, děkuju panu premiérovi za ten přístup, který jsme společně zvolili. My jsme si společně skutečně řekli, že se nebudeme potkávat jen tak, že každé to jednání za tu třetinu roku bude mít nějaké takové desatero, které budeme chtít mít do toho příštího vyřešeno, pokud to řešení jsme schopni najít.

Tady pan premiér zmínil ty body, které jsme řešili teď, jako to důležité desatero při tomto jednání. Já chci velmi poděkovat za ten přístup, který jsme společně našli u té Zdravotnické záchranné služby. Záchranky ve všech krajích jsou financovány částečně z podílu pojišťoven a potom tam doplácí kraje. Je třeba říct, že když začínaly záchranné služby, ten podíl plateb byl zhruba padesát na padesát, dnes už je to skoro 65 procent, co musí zaplatit kraje. A jenom pro vaši představu, třeba v Jihočeském kraji je to 530 milionů korun, které dává každý rok Jihočeský kraj na provoz záchranné služby, a před pěti lety to bylo třeba nějakých 280 nebo 290.

Ten skok je opravdu enormní, je dán nárůstem platů, které vždycky definuje vláda, ale nikdy nebyl provázen dostatečnými příjmy z těch pojišťoven. Takže jsem velmi rád a děkuji panu premiérovi za to, že toto je téma, které budeme společně řešit.

To zajištění služeb praktických lékařů je možná něco, co občany – digitální mapa málokomu něco řekne, ale to, že nám chybí pohotovostní služby zubařů, to, že nám chybí pohotovostní služby dětských lékařů nebo praktických lékařů v řadě měst a obcí, že to začíná být problém ve většině krajů, to je věc, na které jsme se shodli.

Ona nás bude provázet, je to podle mého úkol pro vládu se tomu nějakým způsobem věnovat, a to především proto, že se tady potýkáme s věkovou strukturou těch praktických lékařů, kteří už jsou často v důchodovém věku. Ale my jsme přišli s návrhem, který vláda akceptovala, že by na základě rozhodnutí pojišťoven došlo k větší vlastně aktivaci nebo větší motivaci pro ty praktické lékaře, zubaře nebo dětské praktiky. Že by ten bonus, který dneska dostávají od pojišťoven za deset odsloužených služeb, dostávali už jenom za pět, a uděláme všechno pro to, abychom tyto služby v krajích pokryli, ale vnímáme to jako dlouhodobý koncepční problém.

To, že potřebujeme nově nastavit a správně nastavit kritéria operačního programu Životní prostřední, který má být teď vypsán, je podle mého strašně důležité a taky děkuju za tu shodu, protože když se dnes díváme na vývoj cen energií, tak že budou energie čím dál tím dražší, je úplně jasné. Že už se zlevňovat nebudou, je jasné, a jestli chceme mít v České republice mít udržitelné, únosné ekonomicky a čisté zdroje, tak na tom musíme pracovat.

Právě proto, že to má umožnit krajům, municipalitám umožnit instalovat fotovoltaiky na střechy sociálních zařízení atd., zase to má velkou souvislost. To, co se teď stalo na trhu s energiemi, znamená, že většina krajů bude platit v desítkách milionů víc korun za teplo, energie ve svých sociálních službách. Pokud s vládou najdeme model, jak co nejrychleji podpořit instalaci fotovoltaických panelů na střechy právě sociálních domů, tepelných čerpadel a podobných moderních technologií, tak je to přesně to, co potřebujeme a pracujeme na tom.

A poslední z takových těch důležitých, které zmínil pan premiér, je to rozpočtové určení daní. Daně, které se vybírají od občanů tohoto státu, jsou pak děleny a nějaký podíl mají kraje. Historicky to bylo nastaveno podle nějakých kritérií a my se všichni shodujeme, že je třeba ta kritéria obnovit.

Teď je na straně hejtmanů, abychom se pobavili o tom, jaká kritéria do toho zahrneme. Zase uvědomte si, nebo takové ty křiklavé rozdíly: Jsou kraje, které mají fakultní nemocnici na svém území, a jsou kraje, které nemají, třeba Liberecký, Jihočeský, Pardubický, a musí poskytovat ty samé služby. Jsou kraje, které jsou velké a mají málo obyvatel relativně, pak jsou zase kraje menší a tam strašně rozhoduje počet výjezdových stanic záchranných služeb, rozhodují počty kilometrů silnic, které spravujete. Takže najít tato kritéria.

A vedle toho jsme se dohodli s panem ministrem financí, že on nám do té debaty ještě dodá příjmy velkých měst, protože je třeba úplně jasné, že rozpočet Ostravy nebo Brna je něco úplně jiného než rozpočet Jihlavy anebo Liberce. Řada kulturních institucí v těchto velkých městech je zajišťována financováním státu, což u různých krajů není.

Takže jde nám o to, abychom opravdu našli maximální kritéria. Shodli jsme se na tom, že to opravdu teď pár měsíců bude trvat, ale shodujeme se v té dobré řekněme vůli modernizovat ta kritéria. Tady opravdu ještě nevidíme na konec, protože já za Asociaci krajů musím deklarovat, že nechceme, aby to rozdělení dopadlo tak, že se jednomu kraji sebere a předá se to někomu jinému. My jsme připraveni na tu debatu o modernizaci těch kritérií, ale také za podmínky, kterou jsme řekli vládě, že dojde k navýšení toho procenta příjmů krajů.

Za nás asi všechno. Chci poděkovat, že to jednání bylo věcné, a jsem rád, že jsme zvolili tuhle metodu, že si nebudeme jen tak povídat. Vždycky vezmeme deset bodů, které do příště vyřešíme, a mezitím jsme se shodli, že se setkají ministři s jednotlivými hejtmany, kteří garantují u nás odborné komise. Ta debata bude probíhat dále. Takže, pane premiére, děkuji za to setkání.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Já otvírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý den, vy jste hovořili o tom financování oprav silnic nižších tříd. Jak moc se liší ta částka, kterou kraje potřebují, od té částky, kterou momentálně stát je schopen z toho svého rozpočtu dát? A bude ta částka navýšena? To je jeden dotaz a druhý dotaz: Prosím, řešil se dneska i ten aktuální covidový problém a potřeby krajů, nebo tohle necháváte na ty pracovní skupiny? Děkuju.

Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů České republiky: Tak, jestli mohu začít, samozřejmě investice do silnic II. a III. tříd je vlastně jeden z největších výdajů, které všechny kraje mají, a to ze dvou pohledů. Jednak je to z pohledu oprav, a to je samozřejmě věc, která je nikdy nekončící. Je to jako, když máte dům a prostě pořád do něj musíte dávat peníze.

Jsou to částky, které jsou velké, a my jsme se shodli na tom, že bude vláda pokračovat v tom stabilním financování, a děkujeme za to, že se nevrací roky, kdy jsme ještě nevěděli v únoru nebo v březnu, jestli nějaké peníze dostaneme. Teď jsou to čtyři miliardy korun a je třeba poděkovat i minulé vládě, že tohle vůči krajům dodržovala.

Shodli jsme se na tom, že od příštího roku by to mělo být šest miliard korun. Samozřejmě to může být i předmětem té debaty úpravy rozpočtového určení daní, pokud by se něco upravovalo, že se to tam promítne.

Když se mě budete ptát, jestli bychom potřebovali více, určitě vám každý hejtman řekne, že by potřeboval těch peněz více. Ale na co chci upozornit, a to je podle mého velký problém, jsou obchvaty. Nové obchvaty. To není o opravách, ale o budování nových obchvatů měst a obcí, a to je položka, u které nám Evropská unie poměrně výrazně dává najevo, že už jakoby nepovažuje obchvaty měst a obcí za dostatečně zelené stavby. A zatímco v předchozím období na tyto stavby šlo třeba přes 30 miliard korun, tak teď to má být něco kolem jedenácti nebo dvanácti a to je teda poměrně zásadní zásek do rozpočtů krajů. A to jsme vládě sdělovali, že toto je věc, kterou s našimi občany potřebujeme řešit.

A co se týče covidu. Za mě musím říct, že jsme ho neřešili, protože se potkáváme běžně na operativních poradách s ministerstvy zdravotnictví a vnitra a nepovažoval jsem za vhodné tady zatěžovat celou vládu něčím, co běží na téhle úrovni, a my se o tom informujeme s panem premiérem, kdykoli je třeba.

Petr Fiala, předseda vlády: Děkuju. Já mohu jenom potvrdit. Začnu tou druhou věcí. Tady je permanentní kontakt vlastně mezi příslušnými ministry a hejtmany a pan předseda asociace Martin Kuba i jako lékař se toho aktivně účastní. Takže my se o těch věcech bavíme prakticky průběžně a určitě v těch našich opatřeních se promítají zkušenosti a připomínky ze strany krajů.

Pokud jde o financování silnic II. a III. tříd, všichni víme, v jakém jsou stavu. Je to problém, který trápí občany. Pokud chceme mít moderní stát, musíme pracovat i na tom, aby ta dopravní infrastruktura byla kvalitní. Takže platí to, co si naše vláda dala do programového prohlášení, to znamená, že v roce 2023, respektive od roku 2023 chceme přispívat na opravy silnic II. a III. tříd ze státního rozpočtu částkou minimálně šest miliard korun.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Další dotaz, Prima.

Kristýna Malá, CNN Prima News: Dobrý den, pane premiére, já mám otázky na vás ohledně Jana Farského. Zajímalo by mě: Přijde vám to jako logické vyústění celé té kauzy? To je jeden dotaz. Druhý dotaz, jestli nebylo lepší, že by se toho mandátu vzdal už před odletem do Spojených států? A třetí dotaz: Má ho nahradit vlastně Jarmila Levko. Už jste se setkali nebo znáte se?

Petr Fiala, předseda vlády: Tak přiznám se, že případ Jana Farského jsme s Asociací krajů neřešili, nebylo to předmětem dnešního jednání. Na vaše otázky odpovídám velmi jednoduše. Jan Farský vyvodil závěry z celé té situace. Je to podle mě závěr logický a byly tam asi dvě možnosti. Buďto zůstat tady, nebo být ve Spojených státech a vzdát se mandátu. To Jan Farský udělal a vyvodil tuto politickou odpovědnost a je věcí hnutí STAN a hlavně voličů, kdo ho nahradí v Poslanecké sněmovně.

Kristýna Malá, CNN Prima News: Ještě mě zajímá, prosím, jeden dotaz ohledně toho, že senátoři zřejmě nepodpoří zmrazení platů, tak jestli byste mi to okomentoval, děkuju?

Petr Fiala, předseda vlády: Počkejme na rozhodnutí Senátu. Myslím, že tam probíhá diskuze, a pokládám za správné, aby všichni ústavní činitelé, a to jak politici, tak státní zástupci, tak soudci, všichni, kterých se týká ten zákon, byli solidární s občany, kteří nemohou v souvislosti s inflací, se stavem státního rozpočtu, mít navýšené tarifní platy, abychom tuto míru solidarity ukázali. Proto vláda rozhodla tak, jak rozhodla, proto šel ten návrh z Poslanecké sněmovny do Senátu v této podobě.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Nova.

Klára Pospíšilová, TV Nova: Dobrý den, já se omlouvám, já mám taky otázky mimo téma. Pane premiére, co říkáte na vznik stínové vlády a proč jste ji kdysi neměli i vy?  A druhá otázka je na to, že paní Černochová řekla, že půjde nějaká pomoc na Ukrajinu, možná i dodávky zbraní. Tak jak to s tím bude? Co na to říkáte? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o stínovou vládu hnutí ANO, tak já jsem teď, jak jsem šel sem, zaznamenal její vznik, dokonce jsem viděl ta jména. Myslím si, že to není nic překvapivého a je na strategii každé opoziční strany, zda má stínovou vládu, nebo nemá. My jsme se rozhodli pracovat spíše na principu expertních týmů a expertních skupin a expertů, kteří se projevovali v médiích. Jak se ukázalo potom ve volbách, tak voliči této strategii rozuměli a podpořili nás. A pokud se hnutí ANO rozhodlo pro tu klasickou stínovou vládu, je to určitě jejich strategie a víc k tomu nemám co říct.

Pokud jde o Ukrajinu, probíhají skutečně jednání mezi Ministerstvem obrany, Ministerstvem zahraničních věcí a experty o tom, jak pomoci Ukrajině, zda toto je ta správná cesta. Až dospějeme k nějakému výsledku, tak o tom samozřejmě budeme veřejnost informovat. Nedíváme se nebo nezavíráme oči před tím, co se děje na ukrajinsko-ruské hranici. Celá Evropa, celá Severoatlantická aliance je znepokojena postupem Ruska a vojenskými manévry, hrozbami, které ze strany Ruska jdou.

Víte, že i vztahy mezi Českou republikou a Ruskem nejsou v této době nejlepší a ruský postup určitě neprospívá zmírnění napětí a zlepšení bezpečnostní situace. Takže je logické, že i Česká republika musí hledat cesty, jak pomoci Ukrajině a podpořit to, aby nedocházelo ze strany Ruska nebo nedošlo ze strany Ruska k nějaké agresi nebo omezování svobody a samostatnosti Ukrajiny. Je to v zájmu naší bezpečnosti.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Poslední dotaz, Česká televize.

Petr Kozlíček, Česká televize: Já bych se vrátil ještě tedy k dnešnímu jednání, děkuji. Jestli můžete trošku nastínit to jednání o stavebním zákonu. Předpokládám, že pro vás byla asi klíčová ta část, která se týkala přímo stavebních úřadů a toho přesunu z krajů. Takže to je asi na jedno? A potom, možná to je také částečně krajská záležitost, ale částečně na pana premiéra, zda se do konce ledna spustí očkování pro děti 12 plus a zda to bude větší vytížení pro očkovací centra v krajích? Děkuju.

Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů České republiky: Tak jestli mohu začít za kraje. My jsme dostali poměrně podrobnou informaci o postupu projednávání toho stavebního zákona. Dnes už na to má být první kulatý stůl za účasti pana ministra Kupky a pana ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Naši zástupci na tom jednání už budou, odladili jsme si přesně ty postupy, protože správně říkáte, že celý ten přesun těch stavebních úřadů by se velmi dotýkal krajů. Shodli jsme se na tom v harmonogramu a budeme v tomhle tom pokračovat.

Takže řekl bych, že je tam naprostá shoda, stejně, je nutno říct, jako byla mezi těmito politickými subjekty, které dnes vládnou, a Asociací krajů už při tom projednávání. My jsme vždycky byli proti tomu návrhu, tak jak byl schválen minulou vládou, a tady jsme připraveni spolupracovat a myslím, že v tom máme harmonogram odladěný.

Co se týče vytížení očkovacích center. Já v téhle té chvíli rozhodně nepovažuju očkovací centra za nějak přetížená. My jsme zaznamenávali vždycky nějaké vlny nárazové, tak když se otevíraly třetí dávky pro ty určité jednotlivé věkové skupiny. Když se podíváte, procento těchto mladých lidí nebo dětí, kdyby se to otevřelo, tak to jsou skutečně velmi malá  čísla, která už nijak nezatíží v této chvíli očkovací centra. Takže já se vůbec jako neobávám, že by to měl být nějaký velký přetlak.

Petr Fiala, předseda vlády: To očkování dětí od 12 let je jedno z témat, které bude brzy sděleno veřejnosti s přesným termínem. Nechám to na panu ministru zdravotnictví i v souladu s tím, jaká je v této věci komunikace vlády a naše komunikační strategie.

Potvrzuji slova pana hejtmana. Podle všech informací, které máme, tak kapacita očkovacích center je naprosto dostatečná a zvládnou to. Naopak já vyzývám, využívám i této příležitosti, abych vyzval občany, kteří se ještě nenechali očkovat, ať se nechají naočkovat. Ti, které čeká třetí dávka, ať se nechají naočkovat třetí dávkou.

Je to opravdu spolehlivá cesta, jak se ochránit, a jak vidíme ta data třeba z nástupu varianty omikron, tak opravdu ta pravděpodobnost, že člověk skončí v nemocnici nebo na jednotce intenzivní péče, se očkováním dramaticky snižuje. U těch, co jsou očkováni druhou dávkou až desetinásobně proti těm, kteří nejsou očkováni, a u těch, kteří mají tu třetí dávku, tak se to prakticky rovná nule.

Takže prosím všechny, kteří ještě nejsou očkovaní, ať zváží očkování, neváhají s tím, ti, kteří čekají na třetí dávku. Máme dostatečné kapacity a určitě se k očkování dostanou brzy nebo prakticky okamžitě.

Pokud jde o stavební zákon, tady samozřejmě existuje – nebo samozřejmě, ona je dlouhodobá, ale existuje shoda mezi postoji naší koalice a postoji Asociace krajů, jak to tady pan předseda také zmínil. Nám se nepodařilo v Poslanecké sněmovně, jak víte, prosadit to částečné odložení platnosti nového stavebního zákona, ale shodli jsme se na tom jako vláda, že Ministerstvo pro místní rozvoj rychle připraví vládní novelu tzv. odkládacího zákona, aby vláda vyřešila tu aktuální nejistotu v oblasti stavebního práva a získali jsme dostatečný čas pro tu úpravu toho skutečného stavebního zákona, která odstraní nedostatky.

Takže žádná nejistota tu nebude. Máme jasný harmonogram a myslím, že dospějeme konečně k dobré podobě stavebního zákona, který v důsledku zrychlí stavební řízení v České republice a odstraní jednu z překážek, která brání tomu, abychom tady stavěli více a rychleji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, to je z dnešní tiskové konference vše. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.