Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Aktuálně

27. 10. 2016 10:03

Premiér Sobotka ocenil Jiřího Bradyho za jeho celoživotní úsilí o obranu lidských práv a demokratických principů

Předseda vlády Bohuslav Sobotka udělil ve čtvrtek 27. října 2016 v Kramářově vile Jiřímu Bradymu pamětní medaili Karla Kramáře.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka udělil ve čtvrtek 27. října 2016 v Kramářově vile Jiřímu Bradymu pamětní medaili Karla Kramáře.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka udělil ve čtvrtek 27. října 2016 v Kramářově vile Jiřímu Bradymu pamětní medaili Karla Kramáře. Jiří Brady je jedním z lidí, kteří dokázali přežít hrůznou mašinerii koncentračních táborů, jeho rodina ale v táborech smrti zahynula. Brady své zkušenosti z holocaustu předává v rámci akademické činnosti dalším generacím, aby tak varovným mementem zabránil návratu totalitních režimů. Premiér dnes udělením medaile symbolicky ocenil Bradyho celoživotní úsilí a odvahu, s kterou brání lidská práva, pracuje na rozvoji humanity a demokratických principů ve společnosti.

„Mé rozhodnutí symbolicky ocenit pana Jiřího Bradyho a udělit mu pamětní medaili Karla Kramáře je poděkováním za celoživotní úsilí a odvahu, s kterou pan Brady brání lidská práva a pracuje na rozvoji humanity a demokratických principů. Jsem přesvědčený, že naše společnost si musí vážit občanů s podobným osudem a životním příběhem. Hodnoty jako odvaha, lidskost či boj za spravedlnost a demokracii musí v naší společnosti zůstat těmi nejváženějšími. Za ty se musíme znovu a znovu stavět,“ uvedl premiér Sobotka.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka se s Jiřím Bradym osobně setkal již před dvěma lety při své pracovní cestě do Spojených států amerických. Ve Washingtonu společně navštívili Americké muzeum holocaustu.

Slavnostního dopoledne se v Kramářově vile zúčastnila také rodina Jiřího Bradyho, manželka Tereza Bradyová a dcera Lara. Dalšími hosty byli ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, ministr kultury Daniel Herman, poslanec Parlamentu ČR Karel Černý, starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, ředitel Památníku Terezín a předseda Židovské obce v Praze Jan Munk, předsedkyně Terezínské iniciativy Dagmar Lieblová, předseda Česko-izraelské smíšené obchodní komory Pavel Smutný, ředitelka Nadačního fondu obětem holocaustu Marta Malá, tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus a také přeživší holocaustu a zástupce tzv. Wintonových dětí Asaf Auerbach.

Medaile Karla Kramáře

Medaile Karla Kramáře je udělovaná předsedou vlády za prokazatelné zásluhy o obnovu demokracie, práv a svobod člověka. Pamětní medaile byla vytvořena u příležitosti 90. výročí vzniku první československé vlády a pojmenována po prvním československém předsedovi vlády Karlu Kramářovi. Návrh medaile připravili Jiří Fidler a Jan Novák, výtvarně ji zpracoval akademický malíř Jindřich Žáček.

Medailonek Jiřího Bradyho

Jiří Brady se narodil 9. února 1928 v židovské rodině obchodníků v Novém Městě na Moravě. Jeho rodiče byli deportováni do koncentračních táborů, kde zahynuli. Jiří a jeho sestra Hana byli později převezeni do deportačního centra v Terezíně. Zde strávili dva a půl roku, poté byli posláni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Jiřímu se podařilo Osvětim i následný pochod smrti přežít, jeho sestra Hana zemřela v plynové komoře. Po osvobození vystudoval Jiří Brady obchodní akademii, po maturitě v roce 1949 se rozhodl pro emigraci. Dostal se do Kanady, kde se usadil v Torontu a vybudoval tu prosperující instalatérskou firmu.

Jeho životní zkušenosti ho naučily znát cenu pomoci. V Kanadě žijí desítky vděčných krajanů nejen z Nového Města na Moavě a jeho okolí, kterým pomohl při začátku života v cizí zemi tak, že se mohli postavit na vlastní nohy. Po sametové revoluci zorganizoval Jiří Brady akci „Kanadští přátelé Lidových novin“, která přinesla Lidovým novinám nemalý obnos na novou tiskárnu. Byl také zakládajícím členem Česko-kanadské obchodní komory.

V Terezíně se Jiří Brady podílel na vydávání ilegálního časopis s názvem Vedem, který se mu v roce 1995 podařilo v USA vydat. Kniha s předmluvou prezidenta Václava Havla se stala bestsellerem a následně obdržela cenu za nejlepší publikaci roku o holocaustu. Reportáže o ní byly vysílány jak v Kanadě, tak i v USA. Ve stejném roce se kniha dočkala i českého vydání pod názvem Je mojí vlastí hradba ghett?

V roce 2002 vyšla kniha kanadské novinářky Karin Levine s názvem Hanin kufřík, která líčí osudy Jiřího sestry Hany. Příběh byl později zfilmován a oceněn na několika festivalech.

V současné době Jiří Brady spolu se svou dcerou Larou absolvuje každoročně množství besed s dětmi po celém světě.

Za své celoživotní úsilí týkající se obrany lidských práv a výchovy mládeže k toleranci se Jiří Brady dočkal ocenění jak v Kanadě a ve Spolkové republice Německo, tak i v rodném městě. U příležitosti svých 80. narozenin obdržel dne 22. ledna 2008 Jiří Brady nejvyšší civilní vyznamenání ontarijské provincie „Order of Ontario“ (Ontarijský řád). V březnu roku 2009 bylo Jiřímu Bradymu uděleno čestné občanství města Nového Města na Moravě. V roce 2012 obdržel Jiří Brady „Queen Elizabeth II Diamond Jubilee Medal“ (Diamantovou jubilejní medaili). 7. února 2013 udělil německý spolkový prezident Joachim Gauck Jiřímu Bradymu u příležitosti jeho 85. narozenin Verdienstorden der Bundesrepublik Deutschland „Bundes-verdienstkreuz am Bande” (Záslužný řád Spolkové republiky Německo „Spolkový kříž na stuze za zásluhy“).
 

Projev předsedy vlády u příležitosti předání medaile Karla Kramáře panu Jiřímu Bradymu

Vážený pane Brady,

vážené dámy, vážení pánové,

dovolte mi přivítat vás při této slavnostní příležitosti v Kramářově vile.

S panem Jiřím Bradym jsem se osobně setkal ve Washingtonu při své návštěvě Spojených států amerických. Společně jsme před dvěma lety navštívili tamní muzeum holocaustu. Pan Brady mi líčil své osobní vzpomínky na nelidské hrůzy, které jemu a jeho rodině přinesla druhá světová válka a nacistický režim.

Řada z vás zná knihu Hanin kufřík, která popisuje tragický osud sestry pana Bradyho. Tuto knihu jsem četl a musím přiznat, že příběh smrti třináctileté Hany Bradyové v Osvětimi ve mně stále hluboce rezonuje.

Ve Spojených státech jsem si při rozhovoru s panem Bradym uvědomil, že mluvím s člověkem, který přežil vraždění a nepředstavitelné ponížení vlastní důstojnosti, zažil těžko pochopitelné hrůzy, a navzdory tomu si uchoval a stále uchovává víru ve spravedlnost.

Stále má obrovskou sílu se za ni stavět a energii předávat svou vlastní děsivou zkušenost dalším generacím coby varovné memento. Můj obdiv patří nejen jemu, ale také Vám zde přítomným v Kramářově vile, kteří jste rovněž prošli peklem nacistických koncentračních či vyhlazovacích táborů a mašinerii smrti jste dokázali přežít.

Zlo má bohužel v lidské společnosti silné kořeny, a proto je s ním potřeba vést neustálý boj. K tomu je nutná obrovská odvaha, energie a především lidskost. Jiří Brady je pro nás příkladem toho, jak se svých pevných zásad nevzdat.

Svým pozitivním přístupem přebíjí hrůzu, kterou v nás budí jeho svědectví o krutosti holocaustu. Když vzpomíná na dobu strávenou v Terezíně a Osvětimi, vypráví nejen o všudypřítomné perzekuci, ale také o tom, jak společně s Petrem Ginzem a dalšími chlapci psali jedinečný časopis Vedem, snažili se vzájemně si pomáhat a podporovat se, starali se jeden o druhého, dokud to jen šlo.

Ani ztráta rodiny, ani naprosté rozbití dosavadního života během války a také po válce nebyly překážkou v tom, aby Jiří Brady dál pomáhal druhým a podporoval je ve složitých situacích.

Na vlastní kůži mohli jeho pomoc a podporu pocítit českoslovenští emigranti v Kanadě, stejně jako česká veřejnost volající po svobodě v čase pádu železné opony. Sluší se také připomenout, že Jiří Brady inicioval sbírku mezi emigranty v Kanadě, ze které se zaplatila tiskárna československých Lidových novin jako symbol podpory svobody vyjadřování a nezávislosti médií.

V jeho výrocích o osobním vztahu k Němcům nenajdete nenávist ani nesmiřitelnost, ale naopak víru v humanistické principy.

Dámy a pánové,

je mi opravdu líto, jaký spor se odehrál kolem udělení či neudělení státního vyznamenání panu Bradymu.

Je nešťastné rozdělovat společnost na příběhu člověka, o jehož zásluhách není pochyb.

Je nešťastné štěpit společnost v den státního svátku, který připomíná vznik Československa a který by měl občany spojovat.

Chtěl bych proto i tímto okamžikem navrátit nadcházejícímu svátku jeho odpovídající důstojnost.

Mé rozhodnutí udělit panu Jiřímu Bradymu pamětní medaili Karla Kramáře je poděkováním a oceněním hlubokého lidského odkazu, který ztělesňuje.

Jsem přesvědčený, že naše společnost si musí vážit občanů s podobným osudem a životním příběhem.

Hodnoty jako odvaha, lidskost či boj za spravedlnost a demokracii musí v naší společnosti zůstat těmi nejváženějšími. Za ty se musíme znovu a znovu stavět.

Pane Jiří Brady, velmi děkuji za to, co jste vykonal, za odkaz odvahy a humanity, který je příkladem pro nás i pro další generace.

Děkuji.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Fotogalerie

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie