Hospodářské noviny: Osvoboďme lobbing od šíbrů

Má vůbec nějaký smysl regulovat v Česku lobbing, jak navrhuje ministr Jan Chvojka?

Jedna část obchodníků s vlivem se formálně ke svým aktivitám nikdy nepřihlásí. A ta druhá ví, že když se ubrání nálepce lobbisty, třeba to jednou dotáhne hodně vysoko a z ovlivňující osoby se najednou stane osoba vlivná. Zmiňme například člena představenstva Agrofertu Jaroslava Faltýnka, kterému se v krátké době podařilo vyměnit ve sněmovně visačku „host“ za visačku „předseda poslaneckého klubu ANO“. Tak nač se vlastně snažit a sepisovat regulace, kterým se všichni v restauracích okolo sněmovny s chutí zasmějí?

Tento defétismus ale vyplývá z letitého zmatení jazyků. Nejrůznější „kasírtašky“ politiků a vlivových skupin nikdy nebyly a nejsou lobbisty. Lobbista je něco jiného. V mnoha evropských zemích (nejen západních) jsou lobbisté chápáni tak, jak mají být: jako seriózní profese, která zprostředkovává podstatné informace, zpravidla s vidinou nějakého prospěchu pro svého klienta. To ale v žádném případě není korupce, přestože si to většina Čechů stále myslí.

Návrh ministra Jana Chvojky je poměrně ambiciózní. Pokud hned nepadne, příští vláda si z něj jistě osvojí asi jen části. Takže co je podstatné? Speciální úřady a veřejné diáře ministrů nejsou asi to nejnutnější. To hlavní je maximální transparentnost.

U přijímání zákonů už nesmí být tak jednoduché beze stopy ovlivnit poslance, aby podal pozměňovací návrh. A je naprosto nutné přesvědčit firmy, že je pro ně užitečnou a prestižní věcí mít svého lobbistu ve sněmovně. Jen tak osvobodíme pravý lobbing od nejrůznějších šíbrů, kteří parazitují v tuzemské komunikační temnotě mezi státem a firmami či občany.

Autor: David Klimeš