VIDEO: Rozhodnutí důležitá pro budoucnost ČR: Více peněz na platy pedagogů a na vědu, superrychlé vlaky

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, vláda se dnes zabývala celou řadou významných témat nejen z krátkodobého, ale především z dlouhodobého hlediska. Už to první téma… Dnes jsme rozhodli o tom, že vyčleníme 404 milionů korun na zabezpečení financování nového kariérního systému pedagogických pracovníků pro letošní rok. Jsou to peníze, které vyplývají z nové legislativy, kterou prosazuje paní ministryně Valachová. V letošním roce by si tyto náklady měly vyžádat zhruba 400 milionů korun. Jsou to náklady, které půjdou jako příplatky, v zásadě půjdou do mezd jako příplatky pro učitele, budou to finanční prostředky, které by měly více motivovat pedagogy v regionálním školství, aby pracovali na zlepšování své kvalifikace v příštích letech. Čili, je to jedna z důležitých investic do budoucnosti. Poprvé v historii tedy začne fungovat kariérní systém, který bude doprovázen v našem školství také příslušnými dostatečnými finančními prostředky. Doufám, že tohle dnešní rozhodnutí vlády přispěje ke zkvalitnění vzdělávání a ke zkvalitnění našeho školství jako takového. Takže první důležité rozhodnutí, uvolnili jsme 404 milionů korun pro zabezpečení nového kariérního řádu učitelů.

Druhé téma, o kterém bude mluvit pan místopředseda vlády Bělobrádek, také souvisí s budoucností, protože vláda dnes rozhodla o financování vědy a výzkumu v následujících třech letech, to znamená v roce 2018, v roce 2019, v roce 2020. Já jsem přesvědčený o tom, že v situaci, kdy česká ekonomika je stabilní, kdy roste, máme pozitivní prognózy hospodářského růstu, vybírají se daně, tak bychom měli investovat právě do této oblasti, protože to souvisí s naší budoucí prosperitou, souvisí to s naší budoucí konkurenceschopností, a proto jsem rád, že vláda dnes toto rozhodnutí, které je podle mého názoru vstřícné pro oblast podpory vědy a výzkumu, přijala.
Třetí téma, které souvisí s budoucností, určitě se o něm zmíní také pan ministr dopravy, je fakt, že jsme dnes historicky poprvé na úrovní vlády České republiky projednali koncepční materiál, který se týká rozvoje rychlých železničních spojení v České republice. Jistě víte, že během naší vlády se výrazně zvýšila frekvence a intenzita přípravy výstavby vysokorychlostních železnic v naší zemi, velmi intenzivně jednáme s Německem o propojení Praha – Drážďany – Berlín, zintenzivnily se práce na přípravě vysokorychlostního spojení mezi Prahou a Brnem, samozřejmě máme zájem, aby se budovala vysokorychlostní železnice jak v tom severojižním propojení, to znamená Drážďany – Praha – Brno – Břeclav, ale také, aby se do budoucna připravilo například vysokorychlostní železniční spojení mezi Brnem a Ostravou. To dnešní rozhodnutí dává jasně najevo, že bychom chtěli jít v příštích letech cestou výstavby nových vysokorychlostních koridorů na hlavních úsecích, a pak také samozřejmě cestou jejich doplnění konvenčními železničními tratěmi s vyššími rychlostními parametry. I na základě toho dnešního rozhodnutí vlády bude probíhat příprava, budou realizovány studie proveditelnosti v těchto jednotlivých úsecích, a i na základě těchto studií by se pak definitivně mělo rozhodnout o rychlosti, na kterou ty nové tratě budou dimenzovány. Opět, myslím, velmi důležité koncepční rozhodnutí, které se týká naší budoucnosti.
Vláda se dnes také zabývala otázkou bezpečnosti, měli jsme dnes na programu zprávu o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku za rok 2016. Já jsem velice rád, že pokračuje ten pozitivní trend snižování kriminality v České republice, meziročně se snížila kriminalita, v roce 2016 o 12 %, výrazně stoupla objasněnost trestných činů, v roce 2016 na 46 %, což byl ve skutečnosti nejlepší výsledek od roku 1994. Myslím, že to souvisí také mimo jiné také s tím, že se nám daří postupně stabilizovat policejní a bezpečnostní sbory v naší zemi. Já pevně věřím, že ke stabilizaci bezpečnostních sborů přispěje také fakt, že od 1. července letošního roku by se tarifní platy příslušníků bezpečnostních sborů měly zvýšit o 10 %, což už je rozhodnutí, které vláda přijala, a já mohu pouze potvrdit, že od 1. 7. se s realizací tohoto rozhodnutí jednoznačně počítá. Takže tolik velmi stručně alespoň k některým tématům, o kterých dnes rozhodovala vláda. Děkuju.

Martin Ayrer, mluvčí vlády ČR: Děkuji panu premiérovi, poprosím nyní místopředsedu vlády pana Pavla Bělobrádka.

Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády ČR: Dámy a pánové, vláda, jak už říkal pan premiér, schválila výdaje státního rozpočtu na vědu, výzkum a inovace s tím, že pro nás je zásadní, že jsme ještě udělali oproti tomu materiálu, který šel na vládu, a kde tedy máte zobrazenu tady ještě drobnou korekci, vyšli jsme vstříc požadavkům Ministerstva financí a snížili jsme objem těch prostředků na příští rok ještě na 36 miliard korun. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo a dle slov pana ministra financí chtělo v podstatě navýšit oproti letošnímu rozpočtu o pouhou půlmiliardu, což by znamenalo, že bychom šli hluboko pod schválený střednědobý výhled na letošní rok. Nicméně vláda nakonec rozhodla tímto způsobem, my jsme navrhli a vláda schválila nakonec o jednu miliardu navýšit tento rozpočet oproti střednědobému výhledu, přičemž jde především o finanční prostředky, které jsou použity na strategii finanční stabilizace a rozvoje systému vědy a výzkumu, podporu aplikovaného výzkumu, zároveň reagujeme na prudký pokles financí z evropských fondů v následujících letech, tedy především po roce 2020. Jak vidíte, ta spodní čára, to jsou výdaje ze státního rozpočtu, nad tím jsou peníze, ke kterým je přičteno ještě financování z evropských zdrojů, které se bude ještě po roce 2020, 23 výrazně snižovat, tam ještě nevíme přesně, jak to bude, ale dá se očekávat, že těch peněz bude méně, přičemž my celý systém na toto připravujeme. Zároveň investujeme do toho, aby rostla ta křivka, kterou vidíte nejvýše, a to je investice ze soukromých zdrojů, to samozřejmě znamená podpořit jak aplikovaný výzkum, tak částečně i výzkum základní bez kterého aplikovaný nemůže existovat. Naším cílem je posilování excelence v tom základním výzkumu a směrem k růstu jeho kvality na to máme také navázané vládou schválené nové hodnocení systému výzkumu a vývoje a podstatná část navýšení rozpočtu půjde právě na to, aby se lépe hodnotilo, a tím pádem efektivně vynakládaly peníze z veřejných zdrojů právě v oblasti vědy a výzkumu. To znamená, pro nás je velmi zásadní, aby lépe spolupracoval ten soukromý sektor s našimi veřejnými institucemi, zároveň, aby se posilovala kvalita i abychom dokázali více aplikovat. Především se jedná o oblasti v soukromém sektoru, v oblasti IT, strojírenství, především přesné strojírenství, digitální technologie nebo automotiv. Chtěl bych říct, že ty příklady perspektivních oblastí výzkumu, do kterých by měly především směřovat naše finanční prostředky, je oblasti IT, kybernetické bezpečnosti, nanotechnologií, pro zdravotnictví nové materiály, například vývoj 3D baterií nebo například genomika pšenice, které jsou velmi perspektivní a v nichž můžeme být skutečně světovými lídry. Celkově tedy lze říct, že tento návrh je nakonec i určitým ústupkem vůči Ministerstvu financí, nakonec ten přerušený materiál jsme vyřešili s Ministerstvem školství a domnívám se, že jde o rozumný návrh, který je investiční a zároveň i připravuje celý systém na to, abychom plnili ty základní postuláty, které jsme si vytkli při nástupu vlády. To znamená, aby zde bylo více posíleno jak institucionální financování, tak podpora aplikovaného vývoje.

Martin Ayrer, mluvčí vlády ČR: Děkuji panu místopředsedovi, poprosím nyní ministra dopravy, pana Dana Ťoka.

Dan Ťok, ministr dopravy: Hezké odpoledne, dámy a pánové, i ode mě. Já bych rád okomentoval dva materiály, které jsme jako Ministerstvo dopravy měli na dnešní vládě. V prvním materiálu, to bylo v evropské agendě, jsme, byl schválen materiál, jakým způsobem budeme přistupovat vlastně k zavádění dálniční známky v Německu. Vláda schválila náš návrh, že se Česká republika nebude, že nebude iniciovat žalobu vůči Německu kvůli této dálniční známce, na druhé straně jsme se dohodli, že budeme celou situace monitorovat, zejména zavádění, a pokud by se některý z členských států rozhodl podat žalobu, tak celou záležitost ještě jednou prozkoumáme a máme za úkol přinést na vládu.

Co se týče toho druhého materiálu, ten už byl komentován panem premiérem. Já jsem velmi rád, že tento materiál byl konečně projednán vládou, protože je to důležitý koncepční materiál pro rozvoj vysokorychlostních tratí v České republice. Je to poprvé, co se takovýmto materiálem vláda zabývala. Já bych tady chtěl i odbornou veřejnost ujistit, že se cítíme vázání doporučením Sněmovny, které říká, tam kde to půjde, abychom šli na ty rychlosti 300 až 350 kilometrů za hodinu, nicméně alfa a omegou je pro nás ekonomika, a to, abychom stavěli rozumné věci na vzdálenosti, které jsou u nás v České republice. Já bych chtěl informovat, že teď probíhá studie proveditelnosti na rameni vysokorychlostní tratě z Drážďan do Prahy. Já mám informace, indikativní, z ministerstva dopravy německé spolkové, ze Spolkového ministerstva dopravy, o tom, že indikativně vychází ta studie a že by se ta naše větev mohla dostat ve spojení Drážďany – Ústí nad Labem – Praha z toho statutu potenciálních potřeb do potřeb naléhavých, čímž pádem bychom se dostali o notný krok kupředu v realizaci tohoto důležitého ramene. Takže chtěl bych poděkovat kolegům ve vládě, že tento materiál podpořili, a myslím si, že to je důležitý krok v tom, abychom mohli začít nejenom o té věci teoretizovat, ale přikročit ke konkrétním krokům. Děkuju.