Tisková konference po jednání vlády, 8. listopadu 2023

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Hezké dopoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. Slovo předávám panu ministrovi pro legislativu, panu Michalu Šalomounovi.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych vás chtěl seznámit s částí agendy, kterou dnes projednávala vláda. Vláda má už podle Ústavy ve své kompetenci vyjadřovat se k návrhům zákonů, které nepředkládá jenom ona. K tomu se vyjadřovala na dnešním zasedání vlastně ve čtyřech případech. Jednak to byly poslanecké návrhy zákonů a potom návrh zákona vyšších územních samosprávních celků.

Pokud se týká té poslanecké iniciativy, tak tam na všechny návrhy zákonů vláda dala negativní stanovisko. Šlo jednak o návrh poslanců ANO, kdy se navrhovalo zvýšení příspěvků na péči, kdy vláda si uvědomuje, že je to potřeba udělat, nicméně je potřeba postupovat opravdu koncepčním způsobem a ten návrh, tak jak byl poslanci ANO předložen, příliš koncepční není, a že opravdu nějaké pouhé zvýšení příspěvku na péči nevyřeší ten problém dlouhodobé finanční neudržitelnosti.

Dále se zabývala vlastně dvěma návrhy, jeden z dílny opozičních poslanců ANO a druhý z dílny poslanců SPD. Šlo o změnu zákona o důchodovém pojištění, tedy vlastně o navýšení důchodů. Ten návrh ANO byl takový, bych řekl, velkorysejší než návrh SPD – šlo o navýšení důchodů plošně o 500 korun měsíčně v dalším roce.

Nicméně nebylo by to jednorázové navýšení, opakovalo by se vlastně každý rok a ten zásah vlastně do toho našeho státního rozpočtu a důchodového systému by byl 17 miliard korun, takže by to šlo proti veškerému vlastně konsolidačnímu úsilí, které vláda podniká. Šlo by to samozřejmě i proti vládnímu návrhu státního rozpočtu na příští rok, proto vláda dala negativní stanovisko k tomuto návrhu zákona. Návrh SPD byl o něco střízlivější, kdy se vlastně navrhovalo navýšení pouze o nějakých 250 korun měsíčně.

Pokud se týká návrhu zastupitelstva Karlovarského kraje, tam šlo o změnu zákona o rozpočtovém určení daní. Tohle je součástí aktivity, se kterou se již vláda zabývala na předchozích zasedáních. Je to takříkajíc šestý podobný návrh zastupitelstva kraje v řadě, kde vlastně ti navrhovatelé uvádějí, že je potřeba trošku zpřehlednit a vlastně přiblížit ten systém financování krajů, systém financování obcí. Vláda i v těch předchozích případech na tuto zákonodárnou iniciativu, kterou by samozřejmě zasáhla státní rozpočet přes deset miliard, tak k tomu vláda dala neutrální stanovisko jako v těch ostatních případech.

Vláda mimo jiné vlastně projednala tzv. zprávu o přidělování gescí a plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za třetí čtvrtletí. Je to zpráva, kterou předkládám já vlastně každé čtvrtletí, aby vláda věděla, jak si na tom stojíme, a dnes mám vlastně poprvé, kdy jsem tyto zprávy předkládal dobrou zprávu.

Ta dobrá zpráva je v tom, že se nám podařilo ten deficit s přijímáním unijní legislativy stáhnout na nějakou únosnou míru. Co tím myslím. Když jsme přejímali vládu, tak ten deficit, to, co jsme vlastně neměli v té české legislativě promítnuto, tak bylo celkem 36 směrnic. A Evropská unie má svůj určitý nějaký vnitřní monitorovací systém, který se teda typicky váže na regulaci, která je zaměřena na vnitřní trh, nicméně to je většina té regulace. A tam se má za to, že pokud ten deficit, to, co vám chybí, není vyšší než jedno procento, tak je to jakási tolerovatelná mez a tam se pohybujete v rámci té, tak říkajíc, dobré společnosti.

My, když jsme přebírali vládu, tak to byla tři procenta a nyní se nám to konečně podařilo stáhnout pod jedno procento, takže za ty dva roky jsme jako umořili značnou část toho deficitu, což je rozhodně dobrá zpráva.

Každopádně nesmíme usnout na vavřínech a pořád prostě pokračovat v této aktivitě, abychom to, co minulá vláda zapomněla přichystat ohledně třeba energetických věcí, tak abychom to do české legislativy dostali.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím také vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí pana Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den, já si dovolím okomentovat ještě návrhy, o kterých už tady hovořil pan ministr Šalomoun. To jsou ty návrhy z řad opozičních poslanců, který se týká zvýšení příspěvků na péči. Tak my jsme jasně řekli za vládu, vládní koalici, že příspěvek na péči v příštím roce zvýšíme. Já počítám s tím, že v řádu jednoho dvou týdnů budeme mít i dohodu na úrovni vládní koalice o tom, jakým způsobem, v jaké výši a v jakých stupních budeme toto zvýšení realizovat.

My zároveň také i připravujeme, jako Ministerstvo práce a sociálních věcí, i úpravu, která by měla více podpořit tzv. rozsah osobní asistence. Takže se snažíme na tento problém nahlížet opravdu komplexněji, protože je tady skupina osob, která dlouhé roky tu osobní asistenci dělá v režimu 24 hodin sedm dnů v týdnu, a i na ně je potřeba pamatovat a změnit ten systém.

Takže to jsou další věci, které je potřeba rozhodnut a dohodnout se na nich koaličně, abychom opravdu ty věci řešili logicky a systémově. Proto k tomuto návrhu zákona bylo to stanovisko, jaké bylo již zmíněno. My počítáme tedy s tím, že samotnou legislativní úpravou, vládním návrhem zákona budeme tuto problematiku řešit.

Pokud jde o ty návrhy k tomu zvýšení důchodů nad rámec už zvýšeného důchodu, který byl oznámen a byl legislativně rozhodnut do konce září tohoto roku o těch 360 korun pro všechny důchody v té základní výši, tak ty návrhy, které přicházejí, tak jednak mají rozpočtové dopady, které opozice vůbec neřeší. Není v tom nikde zahrnuto to, jakým způsobem je opozice v tom prvním případě těch víc než sedmnáct miliard korun navíc nákladově v tom příštím roce, jak by to vyřešili.

Druhý problém je, a ten mě překvapuje v případě poslanců u hnutí ANO, kteří mají tu vládní zkušenost, to, že takovýto návrh předkládají tady v tento okamžik, v momentě, kdy to není legislativně a ani technicky stihnutelné, aby takovéto rozhodnutí, i kdyby případně prošlo, Česká správa sociálního zabezpečení vůbec byla schopna realizovat. Vždy to je standardně tak, že je nutná ta tří až čtyř měsíční lhůta pro to, aby se vůbec technicky takovýto přepočet a takovéto zvýšení důchodů dalo realizovat. Takže to byly ty důvody rozpočtové, včetně toho že tyto návrhy novel nerespektují ani tu právní úpravu, která je v účinnosti od 1. října tohoto roku. To je to, proč vláda k tomu zaujala to negativní stanovisko.

Takže tolik poznámka k těmto návrhům. Nicméně ještě si dovolím říci, když se podíváme od roku 2013 na růst důchodů v České republice, tak ty rostou více za celé to období, než je růst cen. I to meziroční zvýšení mezi roky 2023 a 2024 bude u těch důchodů o 0,9 procenta nad růstem cen. Takže opravdu vláda i tímto zvýšením důchodů opravdu u důchodců vykrývá plně ten dopad růstu cen na domácnosti důchodců v České republice. To je potřeba vnímat.

A pokud tady kdokoliv navrhuje takovéto návrhy s takovýmito rozpočtovými náklady nejenom pro ten příští rok, ale to už je trvalý rozpočtový dopad v mnoha následujících letech, dokud tito lidé, o kterých se rozhodlo, tento důchod pobírají, tak by bylo zodpovědné, aby řekli, jak to také vyřeší na straně příjmů. Protože nelze toto opatření dělat jen čistě na vrub budoucího dluhu tohoto státu, který budou platit děti a vnoučata těchto důchodců. Tolik poznámka k tomuto.

Ještě chci zmínit to, že na úrovni vlády jsme dnes také stanovili i nařízením vlády míru podpory, která je přípustná v regionech soudržnosti. Tímto se reaguje na rozhodnutí Evropské komise, ale zároveň také i na inflační dopady, aby tato úprava v rámci přípustné veřejné podpory byla aktualizovaná.

Také jsme na vládě přijali materiál, který řeší systémově ICT tak, abychom dokázali na vládní úrovni ještě lépe koordinovat investiční záměry v této oblasti. Aby tady jak pan vicepremiér Ivan Bartoš, jeho agenda ve spolupráci s Ministerstvem financí a ostatními resorty dokázala lépe, efektivněji řídit a koordinovat investice do oblasti IT v oblasti státu a státní správy. Děkuji za pozornost.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Česká televize, pak Prima.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych na vás měl několik dotazů hlavně k věcem, které vy už jste tady zmínili. Jde mi o to rozpočtové určení daní. V tuto chvíli už to byl šestý návrh, pokud se nepletu, od krajů, tak i v těch minulých případech, kdy k tomu vláda také dávala neutrální stanovisko, tak zástupci vlády zmiňovali, že je to na širší debatu, podrobnější debatu. Tak v jakém časovém horizontu byste ji chtěli mít s těmi kraji třeba uzavřenou, aby se vlastně z těch návrhů pak něco proměnilo do té konečné legislativy?

Pak by mě zajímalo potom, jak jste tedy zmínil tu revizi výdajů na ICT, jak by to tedy mohlo vypadat. Zda se to dotkne jenom těch věcí, které budou tedy do budoucnosti, nebo zda vláda dala zelenou i víceméně revizi výdajů těch, které již v tuto chvíli má?

A potom jedna věc mimo jednání vlády. Já využiju vaší přítomnosti, kdy dnes aktuálně tedy vyšla nová míra nezaměstnanosti za měsíc říjen. Ta klesla, a Česká republika tak má jednu z nejnižších nezaměstnaností v Unii, ale firmy si stěžují, že nemohou sehnat zaměstnance, a potřebovaly by pomoct třeba při shánění, aby mohly lépe shánět pracovníky z jiných zemí. Tak se zeptám, jestli máte pocit, že vláda pro firmy v tomto ohledu dělá dost, a jaké kroky tedy reálně vlastně podniká?

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Tak já asi odpovím na revizi ICT a zbytek asi pak odpoví pan vicepremiér. Tam to jde i zpětně, tam vlastně počáteční tato vize, tak ono to vychází z metodiky OECD ohledně toho spending review a tady NKÚ v roce 2019 vydal kontrolní zprávu, kdy se zabýval digitalizací a vlastně tam zjistil spoustu úskalí, která tady jsou. Takže teď by se vlastně výdaje v tomto ICT měly vyhodnotit zpětně za roky 2013–2022. Takže to půjde do minulosti, nejenom do budoucnosti.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Pokud jde o otázku zaměstnanosti a to, že jsme opravdu zemí, která má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii, to je opravdu velmi pozitivní zpráva. My ji tak trošku už bereme jako samozřejmost, ale samozřejmost to není. Protože to, abychom toto dokázali udržet, mimo jiné znamenalo, že i naše vláda, která udělala kroky v posledním roce a půl, které vedly k tomu, že firmy nemusely propouštět z důvodu nedostatku energií. Firmy nemusely propouštět, protože stát udělal podporu na zastropování cen energií.

Tak to jsou všechno konkrétní kroky, které jsou na pozadí toho, že Česká republika si stále drží nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii, a to i přesto, že jsme za poslední zhruba rok a čtvrt do pracovního trhu integrovali k tomuto pondělku 121 660 lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Jsou to ukrajinští uprchlíci nad rámec těch ukrajinských zaměstnanců, kteří tady pracovali před válečným konfliktem na Ukrajině.

Je tady za rok a půl více než 121 000 lidí, kteří pracují, osmdesát procent z nich pracuje v rámci pracovně-právních vztahů, které jsou plně zpojistněné. To znamená, je tady odvod na zdravotním, sociálním a na daních, který je, podle našich odhadů, ročně už dnes na výši přes 18 miliard korun.

Tedy opravdu tito lidé se tady zapojují do profesí, které dlouhodobě jsme nebyli schopni obsadit našimi pracovníky. Pracují často ve zdravotnických, sociálních službách, v klíčových službách vůbec pro zajištění dobré péče o občany České republiky, a ještě takovýmto způsobem přispívají do státního rozpočtu. Je to nutné vnímat. 

A zároveň samozřejmě to částečně pomáhalo řešit problémy firem, které dlouhodobě upozorňují na to, že limitem rozvoje naší ekonomiky je samozřejmě teď krátkodobě otázka nejistot na energetickém trhu, ale zásadním dlouhodobým problémem je nedostatek pracovníků. Dnes firmy často mají zakázky, chtěly by je realizovat, ale nemají lidi, kteří by to dokázali odpracovat. Takže my na to reagujeme nejenom tím, že jsme dokázali jako země nejlépe integrovat ukrajinské uprchlíky na pracovní trh. Opravdu máme nejvyšší podíl ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou, kteří na našem pracovním trhu pracují.

K tomu jsme jako vláda přidali ještě to, že jsme zvýšili kvótu na příští rok pro zahraniční pracovníky o 20 000 lidí a počítáme s jejich zapojením v průběhu příštího roku. Zjednodušujeme zároveň procesy tak, aby pro firmy nebylo složité toho pracovníka získat.

Dnes ty firmy bojují s tím, že ten proces třeba v Polsku nebo v Maďarsku je jednodušší. Proto jsme také po dlouhých letech, kdy se na to čekalo, připravili změnu několika zákonů – novela zákona o pobytu cizinců, novela zákona o zaměstnanosti jsou klíčové novely, které mění ten přístup a ten systém tak, aby firmy, které se chovají zodpovědně, dobře pomáhají s adaptací, integrací, zajišťují bezpečnost, zajišťují bydlení, tak aby tyto firmy a tito zaměstnavatelé měli jednodušší proces tyto pracovníky získat. Nebo abychom u pracovníků, kteří mají třeba vysokoškolské vzdělání, měli zase ten proces přijetí těchto lidí třeba do oblasti IT, vědy, výzkumu daleko jednodušší, než je tomu doposud.

Takže děláme kroky, které tady dlouhé roky zaměstnavatelé, firmy požadovali po předchozí vládě a tyto změny nenastaly. My je děláme proto, protože kdybychom dnes plně využili těch 249 000 míst, které firmy teď aktuálně poptávají, tak jenom na těch základních odvodech je to do státního rozpočtu plus 45 miliard korun. Mimo jiné proto je potřeba tyto změny udělat. Ale je potřeba je udělat bezpečně, abychom neohrozili bezpečnost České republiky a aby ti zahraniční pracovníci byli ze zemí, které jsou k nám hodnotově a kulturně blízké. A to děláme. 

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, Prima. Pardon.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Ano, a rozpočtové určení daní. Tady opravdu platí to, co jsme vlastně dávali jako komentář u těch předchozích návrhů těch krajů: Že se pracuje tady na pracovní skupině tak, aby se našla shoda s Asociací krajů a jednotlivými kraji na změně.

My jsme jako vláda jasně řekli, že jsme připraveni takovouto změnu realizovat, ale je potřeba, aby na tom byla shoda s kraji. Ta shoda se před těmi dvěma měsíci nenašla a je potřeba ty parametry opravdu hledat na té pracovní úrovni – zástupci Ministerstva financí a představitelé jednotlivých krajů –tak, aby se ta shoda našla. Pokud se najde, tak je to reálně stihnutelné buďto pro rok 2025, nebo pro rok 2026.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Tak teď Televize Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Dobré poledne, pánové, já bych měl dva dotazy. Jeden k dnešnímu jednání, druhý potom k jinému tématu. K tomu dnešnímu jednání mě by ještě zajímalo, jak jste se postavili k tomu nařízení, které se týkalo případného navýšení příspěvků pro lidi s nemocí s povolání, potažmo po nějakém pracovním úrazu o těch 360 korun? A ten druhý dotaz, ten míří přímo na pana vicepremiéra Jurečku. Vy jste slibovali, že se vyřeší vlastně všechny žádosti o důchod, které se nestačily vyřídit v těch zákonných lhůtách do 31. října. Mělo jít o nějakých dva a půl tisíce žádostí údajně. Tak můžete tedy říct, že všichni už mají alespoň své rozhodnutí o důchodu a nikdo nečeká víc než těch devadesát dnů? Děkuju.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Já jestli můžu k tomu nařízení. To platí obecně, ono to bylo zařazeno vlastně do bloku bez rozpravy, protože v tom nebyl žádný spor. Pokud by ministr nějaký o tom chtěl diskutovat, tak by to musel vytáhnout do bodu s rozpravou. Takže tohle to se vlastně odhlasovalo vlastně en bloc.

Ta nařízení jsou vlastně tři. Protože jedno nařízení se týká zvyšování těch příspěvků za pracovní úraz a nemoci z povolání, které jsou pod zákoníkem práce. Něco se týká vlastně ozbrojených složek, to je vlastně nařízení pod Ministerstvem vnitra, a něco se týká vojáků, protože to je další zákon. Takže u všech těchto osob, nebo u všech těch segmentů, které jsou pod těmito zákony, tak bylo vydáno doprovodné nařízení. Vlastně je to obecná legislativní technika, která je tady zažitá už od roku 2005. Vláda tehdy vydala koordinační usnesení, aby si to ministři hlídali a každý rok, pokud by byla inflace a navyšovaly se důchody, tak aby se vlastně o adekvátní částky navýšily i tyhle ty příspěvky. 

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, já to doplním. Toto je vždycky v zásadě technicistní záležitost. Po valorizaci důchodů jsou tato tři nařízení za všechny tyto resorty, které pan ministr zmínil, automaticky realizovaná.

K vaší otázce k důchodům… Já bych moc chtěl poprosit, aby když média referují o záležitostech, kdy najdou nějakého občana, který tvrdí, že je po té devadesátidenní zákonné lhůtě, aby opravdu se dobře doptali, zdali v tom jeho případě byly doloženy veškeré dokumenty nutné pro výměru důchodů, nebo zdali ten daný člověk nepotřebuje pro tu výměru část dokumentů z jiné země, ať už země členské EU, nebo země, která má s Českou republikou smlouvu a není členskou zemí EU.

Říkám to proto, protože dnes opravdu v 99 procentech případů, když jsou všechny dokumenty v pořádku, tak odbavujeme ty klienty do té zákonné lhůty devadesáti dnů. Pokud tam ale ten klient nedodá všechny podklady, tak buď my vyzýváme jeho, aby nám je doplnil, nebo je dohoda s tím klientem, že případně to obstarává Česká správa sociálního zabezpečení, například hledání v archivech, dotazování soudů a podobně, anebo se musíme zeptat třetí země. A tam není žádná zákonná lhůta.

My máme celou řadu velkého množství případů, kdy ti lidé jsou třeba, nebo v minulosti byli, zaměstnanci v rámci federace na Slovensku, ale není žádný zákonný limit pro to, aby nám slovenská nebo jiná strana tu informaci poskytla do třiceti, šedesáti nebo devadesáti dnů. Tady je opravdu problém, že my jako Česká správa sociálního zabezpečení ani já jako ministr nejsem schopen vymoci z té dané země tu odpověď. 

Takže tady chápu, že to je nepříjemné, nekomfortní, ale velmi žádám o to, abychom tady o těch věcech referovali objektivně, protože nemůžeme paušalizovat, říkat, protože tam je někde problém, že ten klient nedodal ty podklady, nebo je dohledáváme v archivech nebo se ptáme jiné země, že nevyřizujeme žádosti v zákonných lhůtách. To opravdu za poslední tři měsíce jsme výrazně změnili. A já každý týden mám ten report a budu chtít, abychom dávali i přesná data i o tom, kolik těch žádostí jsou ty jiné země, kde opravdu na to není žádný zákonný metr, byť nás to netěší.

Takže opravu ta změna nastala velmi výrazná. My jsme vybudovali i nová pracoviště, nové personální kapacity v Ústí nad Orlicí, v Opavě, Příbrami tak, abychom opravdu reagovali na to, co se dělo v loňském a v letošním roce v rámci těch mimořádných náporů, které přišly. Děkuju.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také děkuji. Poprosím další dotaz.

Lucie Korcová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, jestli vláda plánuje ještě jednat s odboráři, aby odvrátila ty protesty toho 27. listopadu, například už oznámenou stávku na školách, a případně, co byste jim chtěli nabídnout? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: My jsme včera tady i po jednání s odbory říkali, že my jsme připravení a jako vláda, vládní koalice budeme dále s odbory jednat. Řekli jsme: Aby to mělo opravdu nějaký hmatatelný smysl, tak je potřeba počkat na uzavření letošního roku, znát nespotřebované nároky jednotlivých resortů a vést potom s nimi v průběhu ledna debatu, jak toto můžeme zohlednit v tom roce příštím. A znovu chci podtrhnout to, že není ta situace paušálně stejná napříč všemi resorty a všemi obory. Jsou resorty, které mají dohody na zvýšení platů.

Já jsem v rámci svého resortu toto projednával s kolegy z Úřadu práce i z České správy sociálního zabezpečení. Díky personální efektivizaci a úsporám personálním dokážeme zvýšit v příštím roce platy o tři až pět procent Na tom pracujeme, to beru velmi vážně ten závazek. Proto jsem i včera odborářům vysvětloval: Přijít s požadavkem, že chtějí plošně zvýšit tarify, úplně nedává logiku. Protože my jsme třeba nastavili velmi transparentní systém výkonového odměňování, aby ti lidé, kteří prostě opravdu předvádějí kvalitní výkon, nasazení v té práci, abychom byli schopni je opravdu motivovat a zaplatit.

Takže určitě jsme jako vládní koalice řekli, že vnímáme, že jsou obory, které jsou opravdu ve složité situaci, jako například obor kultury. Pracovníci kulturní oblasti nejsou v jednoduché situaci. Víme, že to musíme řešit a chceme to řešit. Takže tam se případně odbory vlamují do otevřených dveří a to stejné si myslím, že trošku je i v té oblasti školství a u učitelů, protože to je jediná skupina pracujících osob, u které je i zákonně dáno, že budou mít 130 procent platu nad úrovní průměrného platu.

Takže vůči ostatním všem skupinám žádný takový závazek dán nebyl nikdy, ani teď. A v této dané situaci i ve vztahu k ostatním těm profesním skupinám já to nepovažuju za úplně fér vyhlásit stávku. Ale chápu to, respektuju to, je to jejich plné právo.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, nějaký další dotaz? Nevidím, v tom případě tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost a hezký zbytek dne. Na shledanou.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkujeme.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Na shledanou.